Jednou z nejběžnějších metod genetické modifikace, kterou vědci v současnosti využívají, jsou speciální kmeny bakterií, jež dokážou ovlivnit DNA svého hostitele. Nejznámějším je například mikrob agrobacterium tumerafiens. V případě kukuřice tak třeba byl vytvořen model, který dokáže růst v sušších klimatických podmínkách anebo v případě jablek model, který má sladší a šťavnatější dužinu. Podle stávající legislativy však oba musí být označeny, ba přímo až stigmatizovány, jako „GMO“.
Vědci ve svém výzkumu shromáždili 291 vzorků sladkých brambor napříč světovými odrůdami, k tomu ještě přidali dalších devět divoce rostoucích batátovníků a všechny podrobili rozboru DNA. Ten ukázal, že pěstované odrůdy v sobě nesly vždy minimálně dva řetězce zmíněného agrobacteria. Devítka divokých batátů však v sobě měla pouze jeden takový řetězec.
Vědci si tento rozdíl vysvětlují tím, že kdysi v minulosti došlo k vnesení nového řetězce DNA do rostliny, což vedlo ke změnám v její kvalitě, díky čemuž si ji člověk vybral k domestikaci. Objev, o kterém informoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, tak podle výzkumníků potvrzuje, že metody, které nyní genetici používají k tvorbě GMO potravin, matka příroda používá zcela běžně a že člověk se takto pozměněnými potravinami živí již po nespočet generací.
Vědci na závěr výzkumu vyslovili naději, že by snad jejich objev mohl významně přispět do neustávající diskuze, zda jsou, nebo nejsou GMO pro člověka bezpečné.
Na toto téma se již v minulosti vyjádřil například také známý popularizátor vědy,astrofyzik, ředitel Haydenova planetária a jeden z deseti nejvlivnějších vědců na světě, Neil deGrasse Tyson (viz. video)
