Občas v podvečer se kolem břeclavské Dyje táhne zvláštní odér. Některým voní, jiní ho necítí zrovna rádi. Všichni ale vědí, odkud pochází. Už dvacet let se line z podniku Racio.
První pufovaný, lidově řečeno „polystyrenový“, chlebíček vyrobili Břeclavané v roce 1990. Pak putoval do archivu – tedy do lednice. Za dvacet let, co tam leží, se paleta výrobků Racia podstatně rozrostla. Z Břeclavi se teď vyváží do nejrůznějších koutů světa na tři sta výrobků.
Chutná i za hranicemi
„Jsme třetí největší výrobci v našem odvětví v Evropě. V Česku jsme dokonce nejznámější značkou zdravé výživy,“ chlubí se jednatel Racia Oldřich Darmovzal. Firma, kterou dodnes vlastní původní zakladatelé, ovládá kolem osmdesáti procent českého trhu a do zahraničí vyváží polovinu veškeré produkce.
Výrobce „polystyrénových“ chlebíčků začal slavit kulatiny právě v těchto dnech. „Zaměstnanci dostali drobný dárek, v květnu pak bude den otevřených dveří, na který mohou přivést své rodinné příslušníky. Dvacáté výročí si připomeneme i na konci roku při vánoční party,“ popisuje plánované podnikové oslavy produktová manažerka Michaela Klisáková.
Co to vlastně je pufovaný chlebíček, který často lidé označují jako polystyren a který zajistil břeclavské firmě úspěch? Než vznikne, předchází tomu proces takzvaného pufování: zvlhčená zrna rýže nebo pšenice se lisují ve speciálních formách při teplotě přes dvě stě stupňů a při vysokém tlaku. Teprve pak je ke snídani nebo svačině připravený lehký a křupavý chlebíček, jak ho znají miliony lidí na celém světě.
„Pořád se zvyšují požadavky na kvalitu. Musíme mít stále pestřejší a pestřejší nabídku. Důležité je i to, aby výrobky měly zajímavé a přitažlivé obaly,“ vysvětluje Klisáková. Výrobce pufovaných chlebíčků musí také rozlišit, komu jsou speciálně upravené výrobky určené. Několik druhů „polystyrenu“ tak kupují rodiče pro své děti, další zase vyznavači bio stravy.
„Hodně známých to i snídá, ale já dávám ráno přednost cereáliím. Jinak mi lehké chlebíčky docela chutnají, když mají nějakou příchuť. Nejlepší jsou ty s čokoládou,“ uvedla jedna ze zákaznic, Kateřina Ovesná.
Právě na příchutích hodně záleží úspěch výrobku v cizině. Podle Klisákové je nutné přizpůsobovat se místním chutím. Co chutná lidem v Česku, je téměř neprodejné třeba v Německu. A naopak. „Některé chuťové varianty vyráběné do zahraničí by podle našich zkušeností a chuťových testů nebyly na českém trhu tak úspěšné. Jde třeba o zázvor, agave nebo letní salát,“ tvrdí Klisáková.
Práce u chlebíčků
Za dobu existence prošlo podnikem osm stovek zaměstnanců. Podle ředitele břeclavského úřadu práce Lubomíra Marka patří Racio mezi třicítku největších zaměstnavatelů okresu. „Jen v roce 2009 nabídla firma prostřednictvím našeho úřadu zaměstnání osmapadesáti zájemcům,“ spočítal Marko.
Díky úspěchu „polystyrenových“ chlebíčků také bylo možné oživit zchátralý areál břeclavského cukrovaru. „Velké nadnárodní firmy staví na zelených loukách, protože je to levnější. Vlastníci Racia jsou ale patrioti a raději investovali do místa, ke kterému měli osobní vztah,“ uvedl břeclavský starosta Dymo Piškula.
Jste pyšní na to, že se pufované chlebíčky vyrábí právě v Břeclavi?
