V extrémních situacích může vraždit téměř každý | E15.cz

V extrémních situacích může vraždit téměř každý

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Ostravská psycholožka Ludmila Mrkvicová říká, že pocit viny mívají paradoxně oběti a pachatel se cítí nevinen.

Co se přibližně může odehrávat v mysli pachatele takové vraždy?

Nedá se to generalizovat. Bohužel, stávají se případy, kdy například domácí hádka může takto vyvrcholit. Pachatel se mohl dlouhodobě cítit neuznán, nerespektován, mohl mít dojem, že je zahnán do „kouta“. V takovém případě může vraždit ten zoufalejší, a nikoliv ten silný, který má převahu. To mohou potvrdit policisté, kteří podobné vraždy vyšetřovali.

Je časté, že si pachatel na vraždu nepamatuje?

Pachatel může lhát, může to být způsob jeho obhajoby. V první řadě ho ovšem zkoumá soudní znalec z oboru psychiatrie, zda-li nejednal po vlivem duševní choroby. Pokud ano, může to být zdůvodněním, proč si třeba průběh činu nepamatuje, navíc motiv jeho činu může vyplývat z nějaké duševní choroby. To všechno ale musí posoudit znalci.

Může se časem v pachateli hnout svědomí kvůli tomu, co udělal? Je pak ještě stále nebezpečný pro společnost?

Obecně platí, že pachatel se cítí nevinen, a naopak oběti mívají pocity viny, samozřejmě pokud přežijí následky útoku. Uvažujeme-li o resocializaci, pak se vždy hodnotí premorbidní osobnost, to znamená, jaká je historie toho daného jedince od dětství až do doby spáchání trestného činu. Pokud se poruchové chování objevuje ještě před pubertou, je prognóza nápravy nejistá, spíše pesimistická. Ale mohou existovat výjimky.

A v jiných případech?

V extrémních situacích může i psychicky zdravý člověk reagovat tak, jak předpokládá, že by nikdy nereagoval. Setkala jsem se s vrahy, kteří byli například obětí šikany, a ti měli po činu takové pocity viny, že chtěli spáchat sebevraždu. V případě takových jedinců je nepravděpodobné, že by svůj čin opakovali.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video