Tyrolský obr se sklání nad průzračným jezírkem, dost možná jej drží v náruči, obrovy paže, ruce i tělo splývají s okolní krajinou a za ním se tyčí kýčovitě dokonalé alpské štíty. Možná se jen přišel napít a sestoupil do údolí ze své jeskynní skrýše. Moc křišťálu je magická a obrovi se nechce zpátky, jeho oči omámeně hledí na křišťálové mraky, které propichují hladinu jezera tisíci světelných jehel. Skrze jeho náruč se vchází do krajiny broušeného skla.
Osud Daniela Swarovského se zdál být předurčen dlouho předtím, než se narodil. Jeho rodiče žili poblíž Jablonce nad Nisou, kde již od středověku kvetla sklářská výroba a živila většinu místní populace. Ani Daniel a jeho rodina nebyli výjimkou a mladý Swarovski se vyučil uměleckým sklářem. Ještě více jej ale fascinoval technický pokrok, který díky pracovním stážím mohl sledovat na vlastní oči v Paříži a ve Vídni. Inspirován těmito vynálezy sestrojil v roce 1891 první elektrický přístroj na broušení skleněných kamínků, tzv. šatonů. Konkurence a obavy z toho, že by někdo mohl jeho vynález okopírovat, brzy přinutily Daniela, aby se porozhlédl po místě, které by bylo výrobě křišťálu ještě zaslíbenější než severní Čechy.
Nechala jsem se spolknout obrem. Přede mnou se stáčí chodba obložená plátky zlata, světlem na konci tunelu je největší umělý křišťál na světě, který má více než 300 karátů. Zlaté obložení se mění v zeď vyplněnou krystaly, jejích 42 metrů mne vede jako stříbrná nitka útrobami obra. Představení začíná v komnatě s ďábelským mechanickým divadlem, létajícími košilemi a těly muže a ženy, která se skládají a rozpadají v rytmu vzájemné interakce. Vítejte v křišťálovém světě!
Daniel Swarovski a jeho obchodní partneři křižují monarchii a hledají, kde zapustit kořeny. Volba padne na tyrolské městečko poblíž Innsbrucku. Jsou zde na přímém železničním spojení s Paříží, a tedy i se zákazníky ze světa módy, a okolní hory poskytují dostatek vody k výrobě elektrické energie na pohánění Danielových strojů. Domovem firmy Swarovski se stává Wattens. O více než sto let později jsou Swarovski a Wattens jedno a totéž. A více než sto let zde funguje firemní kapela, gymnastický a cyklistický klub, které Daniel Swarovski založil pro své zaměstnance na začátku 20. století.
Vstupuji do srdce krystalu, světa, který je před i za zrcadlem. Zkoumavě se na mě dívá téměř šest set skleněných očí. Některé občas mrknou, cudně se stočí, či odvrátí úplně. Jen proto, aby poodhalily, co je za zrcadlem. Krystaly zpodobňující tisíce krás podle nejdivočejší fantazie.
Úspěch je téměř okamžitý a zasloužený, pod znakem alpské protěže dobývají broušené kamínky z Tyrol svět. Tvůrci i zákazníci jen stěží odolávají jejich lesku. Již ve 20. letech 20. století, v takzvané zlaté éře, jsou Swarovského krystaly exportovány do celého světa.
Další chodba, po pravici mám moji věrnou průvodkyni krystalovou zeď a na podlaze vystupují z hlubin bezedného oceánu kousky křišťálového ledu vstříc mým chodidlům. Nebo je to naopak? Svou vahou způsobuji trhliny a kousky ledu nenávratně mizí v hlubinách? Iluze je matoucí a dokonalá. Kolem běhají děti po svých ledových cestičkách sem a tam.
Swarovski je všude, kde je sklo a třpyt. Například na dopravním značení, které na nás zdálky bliká na silnicích pod značkou Swareflex, či na stříbrném plátně. Když Marilyn zpívala Jackovi, oslňovala ho mimo jiné i krystaly Swarovski. Expanze firmy se ale nezastavila ve vysoce exponovaných odvětvích. První světová válka a nedostatek dodavatelů daly vzniknout společnosti Tyrolit, která se zaměřila na výrobu brousicích strojů a o pár desítek let později Swarovski pronikl do oblasti optiky. Dnes dodává Swarovski Optik na trh jedny z nejpopulárnějších dalekohledů a jiných přístrojů s přesnou optikou.
Šťastná náhoda a invenční zaměstnanec způsobili v sedmdesátých letech pro změnu revoluci na trhu s dekoračními předměty. A to díky myši, kterou onen dobroděj slepil z přebytku křišťálového lustru. V roce 1976 se na Zimních olympijských hrách v Innsbrucku stala hitem. Swarovski každoročně vyrábí limitované edice skleněných zvířátek, určených pro nemalý klub sběratelů, který čítá celosvětově 300 000 hlav. Samostatné kolekce šperků Swarovski, které jsou dnes jejím nejviditelnějším artiklem, uvedla firma na trh až v 90. letech.
Ven z pohádky
Ocitám se v ráji. Přede mnou zdánlivě nekonečný les, opatrně se prodírám mezi větvemi stromů a s napětím hledám, kde ráj končí. Ve skutečnosti konec najít nechci, ráj by se tak stal všedním a pozemským. Nad hlavou mi září obrovská hnízda ptáků, kteří k jejich stavbě používají krystaly.
Daniel Swarovski zemřel v roce 1956, bylo mu 93 let. V tentýž rok uvedla společnost na trh krystaly, které září všemi barvami duhy, aurora borealis neboli polární záře. První po nich sáhl Christian Dior a učinil je nesmrtelnými.
Obr mne vyvrhl ze svých útrob, mám za sebou 16 komnat a před očima mi jiskří. Alpská krajina kolem je nudná, předvídatelná a konejšivá. Ohlédnu se zpátky. Do obra proudí davy zatím nic netušících neználků. Za chvíli budeme mít jedno společné tajemství. To o křišťálovém světě, který uprostřed hor ve svém těle uvěznil tyrolský gigant.
Křišťálové světy
Areál muzea Swarovski Kristallwelten je po vídeňském Schönbrunnu druhou nejnavštěvovanější atrakcí v Rakousku. Svět krystalového umění založil v roce 1995 univerzální tvůrce André Heller při příležitosti stého výročí firmy Swarovski.
Od roku 2015 k němu přibyla půvabná zahrada, její hlavní atrakce, křišťálový oblak, je vytvořen z více než 600 000 krystalů.
