„Vytvořili jsme krvinky, které jsou vhodné k podání pacientům,“ nechal se Turner nedávno slyšet s tím, že první klinické testy by mohly být zahájeny už v roce 2016. Skotové pěstují krev typu 0-, tedy ten nejvzácnější, který má jen necelých sedm procent lidské populace. Výjimečnost tohoto typu nicméně spočívá v tom, že je vhodný pro jakéhokoliv příjemce.
Lékaři krvinky zhruba měsíc pěstují z indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC), které získali z běžných kožních buněk. iPSC mají potenciál přeměnit se v jakoukoliv tělní buňku, Turner a jeho kolegové ke správné stimulaci využili materiál a prostředí připomínající kostní dřeň.
Krvení konzervy
První tři příjemci, kteří umělou krev obdrží, budou pacienti trpící talasémií – dědičným onemocněním krve, které způsobuje, že jejich krvinky nemají vhodný prohnutý tvar, který je potřebný k přenosu kyslíku. Tito pacienti jsou závislí na pravidelných transfuzích několika krevních jednotek.
Výhodou umělé krve je jak téměř neomezená možnost její výroby, tak ale také nulové riziko jakékoliv její kontaminace – už by se tedy nemusely stávat případy, kdy pacient obdržel krev infikovanou žloutenkou nebo dokonce virem HIV.
Skotové nyní pracují na řádném škálování výrobního procesu, jedna věc je totiž vyrobit pár dávek krve, druhá je však zajistit „velkovýrobu“.
Lékaři vyvinuli unikátní léčbu bércových vředů a nehojicích se ran
