I mrtví umějí „mluvit“. Tajemství, které si vzali do hrobu, dokážou totiž rozluštit antropologové z jejich kostí. Už čtrnáct dní se tým pěti odborníků z Masarykovy univerzity
v Brně snaží přijít na kloub tomu, co se asi stalo na louce Budínka u Dobronína na Jihlavsku, kde mělo být v květnu 1945 brutálně povražděno na patnáct německých mužů
čekajících na odsun. Přes sto lidských kostí, vykopaných z pětašedesát let starého masového hrobu, museli antropologové nejprve důkladně osušit, aby z nich očistili nánosy
hlíny. „Z hrobu jsme vyjmuli asi 107 fragmentů, které patří minimálně šesti lidem,“ přiblížila nález antropoložka Petra Urbanová.
Podle ní ale není vyloučeno, že ostatky pocházejí z většího počtu lidí. Jenže se zdá, že drtivá většina kostí se za tu dobu v podmáčené a kyselé půdě úplně rozložila. Každý člověk má totiž v těle 206 kostí. „Chybí nám obratle, pánevní kosti i drobné kůstky z rukou a nohou. Nejzachovalejší jsou stehenní kosti,“
vysvětlila Urbanová.
Reportér Sedmičky byl u toho, když antropoložka počítala, kolik stehenních kostí v hrobě našli. „Je jich osmnáct,“ spočítala Urbanová a ujistila se, že je to správně. To by znamenalo, že pracují s ostatky minimálně devíti lidí. „Nemůžeme vyloučit, že bylo v hrobě více lidí, ale počkejme na konečnou zprávu, která by měla být do dvou měsíců,“ nechtěla dělat Urbanová ukvapené závěry.
Hrob byl během let několikrát narušen. Například když v místě zemědělci dělali meliorační práce.
„Máme informaci o tom, že někdo vozil v traktoru lebku,ale co s ní udělal, nevíme,“ řekl kriminalista Michal Laška, podle kterého byly v masovém hrobě nalezeny ostatky sedmi lidí. Celkem pohřešují patnáct lidí, z toho mělo být pět pohřbeno na třech jiných místech. Ostatních deset by mohlo být právě v masovém hrobě na louce Budínka. Všichni netrpělivě čekají na výsledky testů DNA, které by
měly mimo jiné potvrdit, že na louce byli pohřbeni Němci.
Co se tehdy přesně stalo, se už asi nikdo nedozví stejně jako to, proč a podle jakého klíče si pachatelé (pravděpodobně pomstychtiví Češi) své oběti vybrali. Podle pamětníků mělo jít většinou o největší sedláky z okolí, kteří se měli nevybíravě chovat k českým čeledínům. Motivů ale může
být daleko víc. Antropologové se snaží objasnit i to, jestli se lidé z masového hrobu stali terčem brutálního běsnění. Pachatelé měli totiž podle různých svědectví oběti umlátit lopatami a rýči.
„Zatím jsme na kostech nenašli nic, co by tomu nasvědčovalo. Z lebek zůstala pouze torza. Obličejová část není ani na jedné z nich,“ přiblížila stav kostí Petra Urbanová.
