Dlouholetý garant plzeňské houbařské poradny Svatopluk Holec radí po jakých houbách se neotrávíte.
Lidé by si mohli myslet, že se po houbách může „utlouct“ a nic jiného nejí. Plzeňský mykolog Svatopluk Holec si ale mnohem radši pochutná na bramborovém salátu nebo dršťkové polévce. „Vynikající je také smaženice, ale musí v ní být aspoň patnáct druhů hub,“ říká Holec.
Jak se vyvíjí letošní houbařská sezona?
Jaro i začátek léta byly na houby rekordně bohaté. Ale pak přišly tropy. A to je pro houby konec. Pokud takové počasí vydrží a nebude pršet, tak se letní houbařská sezona nebude vůbec konat. Loni houby začaly růst až v půlce září. Houby nám pak ale lidé do poradny nosili až do Vánoc.
Jedlé houby se dají v Plzni sbírat i o Vánocích?
Ano. I na Štědrý den chodí lidé ke svému stromu a seberou penízovku sametonohou. Z ní si můžou udělat polévku, omáčku nebo smaženici. Taková lípa roste třeba na Mírovém náměstí.
Odlišuje se Plzeň nějak z hlediska mykologie?
Výjimečná je Šumava. Horažďovicko- sušické vápence, Slavkovský les. Zajímavé jsou i rezervace v Brdech. V Plzni se ale za posledních deset let našel třikrát hřib královský, což je vyloženě teplomilná houba a nemá v Plzni co dělat. Určitě se otepluje.
Existují v okolí Plzně i houbařské ráje?
Nejbližší je asi Svojšín. Tam rostou za dobrého počasí stovky hub. Tolik hub jako dříve už ale neroste. V mládí jsem bydlel v kruškohorském pohraničí a sbíral jsem houby do pytlů od brambor.
Kolik je v Plzni registrovaných houbařů?
Zhruba sedmdesát. Neregistrovaných jsou tisíce.
Češi jsou určitě houbařskou velmocí. Sbírají se houby i v zahraničí?
Podle sociologických průzkumů chodí na houby aspoň jednou za rok tři čtvrtiny Čechů. Opravdu jsme celosvětová výjimka. Houbařský národ jsou i Poláci. Na houby se hodně chodí i v Bavorsku, na Slovensku nebo v Rusku. Houbaří se i ve Francii. Například ve Spojených státech se na houby nechodí vůbec, v Anglii také ne. Ani severským národům chození na houby nic neříká.
Jaký pokrm z hub máte nejraději?
Naprosto nejlepší je muchomůrka růžovka nebo bedla vysoká. Stačí osmažená na sádle a posolená. Fantastická je i bedla, která má ještě zavřený klobouk, vytočíte třeň a dovnitř dáte kus tuhého sýra nebo uzeného a osmažíte. Vynikající je také smaženice, ale musí v ní být aspoň patnáct druhů hub. Nemusím tam mít hříbky. Hříbky jsou výborné houby, ale spíš sušené nebo naložené v octě. Jinak jsou hřiby chuťově velice fádní. Nijak mě neoslovují.
Máte radši houby nebo svíčkovou?
Přiznám, že nejradši mám bramborový salát a dršťkovou polévku. Houby spíš beru jako zeleninu nebo doplněk stravy. Pomůže při otravě napít se mléka? Nesmysl. Pomáhá vlažná voda nebo slabý neslazený čaj a hlavně okamžitě vyvolat zvracení. Za každou cenu.
Je lepší chodit na houby s košíkem nebo s igelitkou?
Jedině košík, když jdete s taškou, tak si do ní dát krabici, aby mohly houby dýchat. Jak houbu co nejšetrněji utrhnout? Důležité je, aby v zemi zůstalo podhoubí. Když hříbek vydloubnete ze země, tak potom díru zahrabte, aby podhoubí nevyschlo. Nebo odřízněte klobouk a třeň nechte v zemi.
Našel jste, nebo ochutnal někdy lysohlávky?
Našel a vím, kde v Plzni rostou, ale nikdy jsem je neochutnal. V kroužku ale máme jednoho kolegu, který je pod dozorem psychiatra požil. Na minulé schůzce nám říkal svoje dojmy. Občas se nám stává, že do houbařské poradny přijdou mladíci s houbičkou v ruce a zajímá je, jestli to není lysohlávka.
