Nyní zpola hotová dřevěná věž dosahuje výšky 60 metrů. Inženýři společnosti očekávají, že v oboru výroby elektrické energie z větru způsobí revoluci. Stavba působí zcela nenápadně a na první pohled na ní po dřevu není ani stopy, její plášť je totiž vytvořen z umělých materiálů.
„Chrání věž před vnějšími klimatickými vlivy,“ vysvětlil obchodní ředitel společnosti Holger Giebel. O tom, že je stavba skutečně dřevěná, proto svědčí až rychlý pohled do útrob věže. Sestává totiž z hrázděné konstrukce namontované na speciální desky ze smrkového dřeva.
Cesta vzhůru je volná
Hotová věž má dosáhnout stometrové výšky a s výjimkou generátoru o výkonu 1,5 megawattu a rotoru bude postavena pouze ze dřeva. O vybavení na výrobu elektřiny se postará další dodavatel, který bude hotové zařízení prodávat zájemcům. „Je to výzva pro ocelové elektrárny, které nemohou být vyšší než 110 metrů,“ míní Giebel. Důvod je jednoduchý - průměr běžné stavby nemůže být větší než 4,2 metru, protože nanejvýš takto velké segmenty staveb při transportu projedou pod mosty na dálnicích.
Dřevěná elektrárna však může být celá postavena přímo na místě. Transport jednotlivých dílů je podle Giebela jednoduchý, dálnice proto podle něj již nebudou blokovat komplikované nákladné transporty velkých dílů.
Jeho firma již plánuje stavbu další věže v Nienburgu u Hannoveru o výšce 140 metrů. Elektrárny takovýchto obřích výšek mohou podle firmy vyrábět o 30 až 40 procent více proudu než dosavadní běžná větrná zařízení, jejich stavba by přitom měla být o 12 až 20 procent levnější než vybudování elektráren z oceli. Podle představ větrných pionýrů by v případě úspěšného vyzkoušení projektu měla být energie vyráběná větrnými elektrárnami ze dřeva levná téměř jako
proud z atomových elektráren.
Stavět se bude ze dřeva z okolních lesů
O splnitelnosti tohoto snu je přesvědčen i hlavní investor stavby Edwin Kohl z Merzigu u Saarbrückenu, který zbohatl na dovozu léčiv. Na stavbě Timber Tower se podílí 80 procenty a udává, že má k dispozici miliony eur. Pro účast na projektu pro něj byla rozhodující jeho šetrnost k životnímu prostředí. „Využitím materiálů z okolí, tedy dřeva z lesů v regionu, chceme demonstrovat, že takto lze vyrábět skutečně 'zelenou' energii,“ vysvětlil Kohl.
Podle něj nelze vyloučit, že uhlí nutné pro výrobu ocelových větrných elektráren nepochází třeba z Austrálie a použitá ocel se nevyrábí v Indii a segmenty se poté do Evropy nedostávají komplikovanou cestou. „To prostě nemá žádný smysl,“ kritizuje Kohl dosud obvyklý přístup.
O očekávaném obratu zatím startup v Hannoveru nemluví. Stavitelé elektráren před sebou totiž mají ještě spoustu práce. Ročně se na světě postaví kolem 30 tisíc nových větrných elektráren, podle jejich plánů by z toho tisícovka měla stát na nových dřevěných nohou.
