V Oslovicích osla nenajdete. Pětipsy nemají s pěti psy nic společného

Sedmička zjišťovala, jestli zvířata v názvech vesnic na Chomutovsku souvisí se skutečnými tvory.

Chomutovsko / Psi, okoun, zajíc a osel. Jak se dostali do jmen pěti obcí na Chomutovsku? Více než se zvířaty to souvisí s lidmi.

Rod Pětipeských

Víska nedaleko Kadaně, která má v názvu pět psů, nemá se známým dětským románem Václava Čtvrtka „My tři a pes z Pětipes“ nic společného. Ta knižní vesnice leží nedaleko Prahy. Obec na Kadaňsku se i jinak skloňuje – Pětipsy bez Pětipsů. Její jméno dokonce ani nesouvisí se psy, přestože tam štěkají skoro u každého domu.

Ves se jmenuje podle rodu Pětipeských. Kdy přesně Pětipsy vznikly, už dnes nikdo neví. „Předpokládáme, že jejich počátky sahají až do konce dvanáctého století. První zmínka o vsi pochází až z roku 1226, kdy ji darem získal klášter premonstrátek v Doksanech. Později se ves dostala do rukou krále Jana Lucemburského, který ji zastavil Fridrichovi z Egerbergu. Ten vystavěl tvrz, která se stala sídlem rodu Pětipeských z Chýš a Egerbergu,“ vysvětluje chomutovská historička Zdena Binterová.
V Pětipsech na Kadaňsku dnes bydlí přes dvě stě lidí. Vesnice letos může slavit dvě kulatá výročí. Sto šedesát let od doby, kdy se poprvé stala samostatnou obcí. V roce 1981 se sice Pětipsy sloučily s blízkými Libědicemi a Čejkovicemi, ale před dvaceti lety znovu získaly nezávislost.

Okounův dvůr

Skutečnost, že Okounov leží na břehu řeky Ohře, svádí k domněnce, že se víska jmenuje podle dravé ryby. Tak to ale není. „Obec existuje pravděpodobně od konce třináctého století. Její název je odvozený přivlastňovací příponou -ov od mužského jména Okún - Okoun a znamenal Okounův dvůr. Tento název se v průběhu staletí příliš neměnil. V polovině čtrnáctého století je ves označovaná jako Oknaw, na počátku patnáctého století jako Oknov, dále také Okunov, Okunow a v polovině šestnáctého století Vokonov. Německý úřední název byl Okenau,“ říká Binterová. Dnešní Okounov má necelou dvoustovku obyvatel.

Ves lidí Oslových

Z Okounova je to „co by kamenem dohodil“ do Oslovic. Osada, v níž žije jen kolem dvaceti lidí, leží nedaleko hradu Šumburk. Roku 1850 se Okounov stal samostatnou obcí a o šestnáct let později k němu úřady připojily Oslovice.

Na travnatých stráních se pasou ovce a kozy, žádný osel. „O jednom bych tady věděl, ale ten není ze zvířecí říše,“ zažertoval muž na zahradě u domu.

Oslovice dostaly název podle toho, že patřily nějakému muži jménem Osel. „Byla to ves lidí Oslových,“ píše Antonín Profous v knize Místní jména v Čechách. V Česku jsou dvoje Oslovice – jedny u Perštejna a druhé na Českolipsku.

Podle zajíců? Asi ne

Osada Zaječice s padesáti lidmi patří pod Vrskmaň u Jirkova. Samostatnou obcí byly do padesátých let minulého století. První zmínka o vsi je z roku 1281. Z českého jména Zaječice vzniklo německé Sadschitz a pak znovu Zaječice.

Nejspíš tam v polích běhalo hodně zajíců, ale s nimi název asi nesouvisí. Profous tvrdí, že je to podle staročeského osobního jména Zajiec. Další Zaječice jsou nedaleko, u Bečova na Mostecku. Ty vzdálenější pak u Pyšel na Benešovsku.

Zkomolené Božovice

První zmínka o Pesvicích pochází z roku 1290, kdy ves získal chomutovský klášter řádu německých rytířů od vdovy po mosteckém měšťanovi Jindřichu von Wüsthoven Adelheidy. „Název obce je slovanského původu, dodnes se však nepodařilo objasnit, z jakého slova je odvozený,“ domnívá se Binterová.

Podle Antonína Profouse je věc složitější. „Prvotní jméno bylo nejspíše Božovice nebo Božejovice, tedy ves lidí Božových či Božejových. Ale v nepřízvučné druhé slabice samohláska zanikala, proto německy Pösswitz. Název byl přejatý do němčiny ještě před rokem 1300, kdy se „es“ vyslovovalo šeplavě. Německé jméno pak bylo přejaté zpátky do češtiny ve tvaru Pesvice,“ uvádí Profous. Ani tahle vesnice tedy nemá se psem nic společného. V dnešních Pesvicích žije sto dvacet lidí.

„Obecně se dá říct, že většina jmen vesnic pod Krušnými horami byla nejdříve česká. Teprve potom se poněmčila. Češi do vesnic přišli dřív než Němci,“ vysvětluje lapálie se zkomolenými názvy ředitel Státního okresního archivu Petr Rak.Naopak horské obce byly nejdříve německé.
Baví vás objevovat staré názvy?