„První otázkou je, zda je možné někde nalézt podobné podmínky jako na Zemi, protože právě ony stojí za zrodem života. Druhou otázkou pak je, jestli tyto podmínky existují na exoplanetách, které mají dispozice k tomu, aby na nich byl nějaký život, ať známý či neznámý,“ řekl spoluautor Dr. Dirk Schulze-Makuch z Washingtonské univerzity.
Index ESI je zaměřen na to, jakou má měsíc či planeta velikost, hustotu a jak daleko se těleso nachází od centrální hvězdy. PHI pak sleduje vlastnosti povrchu planety, existenci atmosféry a magnetického pole. Také řeší otázku, jestli objekt získává teplo od hvězdy, nebo pomocí gravitační interakce s jiným tělesem a v neposlední řadě zohledňuje přítomnost organických sloučenin a kapalin, tedy tzv. polévky života.
Obyvatelná planeta by mohla být "jen" 20 světelných let daleko
Maximální hodnota indexu Zemské podobnosti je 1,00 a toto číslo připadá právě Zemi. Mimo naší slunečníé soustavu mají podobně vysoké indexy planety Gliese 581 g s hodnocením 0,89 a Gliese 581d s ESI hodnotou 0,74, nacházející se ve 20,5 světelných let vzdáleném souhvězdí Vah. Systém Gliese 581 astronomové prozkoumali velmi důkladně – skládá se ze čtyř či pěti planet, které obíhají kolem červeného trpaslíka (hvězdy s malou hmotností).
Exoplaneta HD 69830 d, která je zhruba stejně velká jako Neptun a nachází se v souhvězdí Lodní zádi má zase index 0,60. Vědci předpokládají, že kolem své hvězdy obíhá ve velmi příznivé vzdálenosti. Na povrchy by tedy nemuselo být ani spalující horko, ale ani mrazivé chladno. V naší sluneční soustavě má pak (kromě Země) vysoký index ESI Mars s hodnotou 0,70 a Merkur s hodnotou 0,60.
Index obyvatelnosti (PHI) už ale pro naší sluneční soustavu hovoří jinak. Nejvyšší skóre měl Saturnův měsíc Titan (0,64), Mars (0,59) a Jupiterův měsíc Europa (0,47), které nahrává do karet i přítomnost teplé vody pod ledovým povrchem.
Planety a měsíce s největším ESI indexem
Země - 1.00
Gliese 581g - 0.89
Gliese 581d - 0.74
Gliese 581c - 0.70
Mars - 0.70
Merkur - 0.60
HD 69830 d - 0.60
55 Cnc c - 0.56
Měsíc - 0.56
Gliese 581e - 0.53
Snaha najít mimo naší sluneční soustavu potenciálně obyvatelnou planetu v posledních letech roste. V roce 2009 vypustila NASA na oběžnou dráhu Keplerův teleskop, který takových planet za dva roky nalez přes tisíc. Vědci předpokládají, že v budoucnu budou mít k dispozici ještě propracovanější teleskopy, které v planetárním záření rozpoznají i tzv. biomarkery (například přítomnost chlorofylu).
