Václav Dejčmar: Až zkolabuje systém, snad vytvoří Paralelní polis alternativu

Hacker space Paralelní Polis od Ztohoven.

Hacker space Paralelní Polis od Ztohoven. Zdroj: Jan Sedlak

Umělecká skupina Ztohoven provozuje projekt Paralelní polis za podpory významných českých byznysmenů. Jedním z nich je Václav Dejčmar, člen dozorčí rady Janečkovy RSJ. Věří, že v ideálním případě vznikne alternativa dnešního systému, která bude po jeho možném pádu již otestovaná v podmínkách Paralelní polis. Její členové ale tyto ambice nyní brání před pochybnostmi, že alternativa se nekoná a konat nebude, protože spoluprací s podnikateli se zpronevěřili ideálům kryptoanarchie a nezávislosti.

Motivace sponzorů popisuje Václav Dejčmar jako podporu „něčeho, co se jim osobně líbí. Berou to jako druh hry. Podporují charitu, tohle je svého druhu umění. Že by bylo lepší dělat anarchii bez peněz? Pak nebude mít žádnou viditelnost a zásah. Kryptoanarchie je navíc celosvětový fenomén,“ doplnil Dejčmar a dotkl se ústřední součásti fungování Paralelní polis. Právě pomocí využití decentralizované měny bitcoin či šifrování dat má vzniknout nová cesta „z toho ven“.

Čtěte komentář Jana Sedláka:

Podle skupiny Ztohoven to znamená především z moci státu, proto chce raději spoléhat na spolupráci soukromým sektorem než na státní granty. „Většina aktivit se týká sledování a kryptoanarchie, tak by se neslušelo brát od státu peníze. Zatímco v případě korporací si člověk může vybrat, které konkrétní dát peníze, u státu to neplatí. Tomu peníze odevzdáte pod hrozbou násilí, “ vyjádřil postoj skupiny Pavol Lupták.

Václav Dejčmar a Janina ŠlemínováVáclav Dejčmar a Janina Šlemínová|Tomas ZeleznyPodle Václava Dejčmara je hlavní motivací donátorů pro financování Paralelní polis osobní zaujetí, ne obchodní zájmy

Čistotu záměrů svých mecenášů takto obhajovali členové Ztohoven v debatě s redaktorem kulturní rubriky týdeníku Respekt Janem Vitvarem, který ve způsobu financování Paralelní polis vidí spíše problém než zárodky alternativy. Ač skupině Ztohoven fandí už od jejího vzniku, nyní se podle jeho názoru dostala na zásadní křižovatku, kde jí hrozí ztráta pověsti a svých ideálů.

Projekt Paralelní polis finančně podporují také například miliardář Karel Janeček, člen skupiny J&T Štěpán Ašer, ředitel ze Sekyra Group Leoš Andrle či internetový podnikatel Jan Barta – tedy lidé, které Vitvar označuje jako součást ekonomického establishmentu. Své pochyby vyjádřil v článku s titulkem V objetí nepřítele (vyšel v Respektu 49/2014) a členy Ztohoven tím popudil. Následně redaktora pozvali k otevřené diskusi. Vitvarovi mj. vytýkali, že příliš klade důraz na způsob financování, a opomíjí tak samotnou náplň projektu hackerské komunity.

Vitvarovi ale dle vlastních slov nejvíce vadí odvolávání se skupiny Ztohoven na nezávislost na systému. „Problém je to, když se tvářím, že já jsem čistý, že jedině můj způsob placení je ideální a že to je ta cesta ven,“ uvedl redaktor. „Všechny projekty Ztohoven atakovaly veřejný prostor, upozorňovaly na konkrétní jevy. Opakovala se ústřední otázka 'Jak z toho ven?' Z toho, co je diktováno či v čem musíme žít,“ doplnil Vitvar své motivace k sepsání článku, který podle dalšího člena Ztohoven, Petra Žítky, projekt dehonestuje už jenom výběrem titulku.

Anglo-americký model a čínská zeď
Model fungování Paralelní polis vychází podle slov Pavola Luptáka, člena Ztohoven a zakladatele slovenského ProgressBaru, z amerických principů spolupráce neziskovek se soukromým sektorem. „V USA je tradice veřejných grantů dost slabá, mnohem větší část financí leží na straně soukromníků,“ popisuje Lupták a dodává, že při zakládání organizace je klíčové jí vytyčit směr.
„My udělali prezentaci pro lidi, co se stanou členy tzv. boardu. Ti mají pravomoce dohlížet na to, aby se organizace nevymkla z kloubů. Platí vyšší měsíční poplatky za členství (15 tisíc korun), které tvoří základní rozpočet Paralelní polis,“ uvedl k fungování struktury, jejíž jsou vyjmenovaní přední čeští byznysmeni součástí.
V současnosti jich je podle Luptáka deset. Kritérium pro výběr členů je, aby neměli za sebou kriminální minulost. Každý z nich přispívá rovnou částkou. „Nemůže se tak stát, že nad ostatními převáží něčí vliv. Naše správní rada navíc nemá žádné exekutivní pravomoce,“ popsali členové skupiny dle svých slov „čínskou zeď“, která stojí mezi donátory a Ztohoven.