Vary potřebují omladit, říkají lidé s vysokou inteligencí | E15.cz

Vary potřebují omladit, říkají lidé s vysokou inteligencí

Mají IQ přes 130 a pracují tady. Jak se ve Varech žije výjimečně inteligentním lidem?

Karlovarsko patří k oblastem s nejnižším počtem vysokoškoláků, tvrdí statistiky.
Zatímco třeba na Plzeňsku má každý osmý člověk nad patnáct let vysokoškolské vzdělání, na Karlovarsku ho má až každý třináctý. Dokonce i Ústecko je na tom lépe. Přesto i tady žijí a pracují lidé, jejichž IQ je výjimečné. Vyšší než 130. Tak vysokou inteligencí se v celé populaci mohou pochlubit jen dvě procenta obyvatel. Mají takto vybavení lidé možnost uplatnit ji Varech? Už druhým rokem pracuje na projektu Veřejné vysoké školy v Karlových Varech. Předseda karlovarské Mensy Ronald Němec vnímá, že velká část mladých a vzdělaných lidí odtud odchází. Za kvalitnějším životem.
„Nedivím se jim. Samotnému se mi líbí, jak Praha nebo Brno žije. Ale jsem silný patriot, a proto zůstávám,“ vysvětluje devětadvacetiletý právník.
Němec chce přispět k tomu, aby se Karlovy Vary staly městem mladých. Veřejná vysoká škola by podle něj měla Vary proměnit. Aby byly atraktivní i pro mladé. Kromě toho by pomohla vytvořit nová pracovní místa. „Svou inteligenci se snažím využít ve prospěch města. Pokud sem přivedeme velký počet studentů, město získá jiný genius loci,“ plánuje Ronald Němec s tím, že Vary omládnou a budou žít jako na přelomu 19. a 20. století. To pocítí i ostatní obyvatelé – v krajském městě bude více práce i zábavy. Budoucnost Karlovarska zajímá i další lidi z Mensy. Manžele Magdalenu a Petra Čavojských. Také oni investují energii do mládí. Snaží se, aby základní školy včas rozpoznaly nadané děti. A pak je správně motivovaly a rozvíjely. „U nadaných dětí často bývá jejich chování v rozporu s nadáním. Zkrátka hodně zlobí. A kvůli tomu někdy na školách přehlížejí jejich nadání,“ říká Magdalena Čavojská. První známky posunu v přístupu k nadaným dětem už tady podle Čavojských jsou. „Mensa uspořádala Logickou olympiádu a v kraji zvítězily děti ze ZŠ Komenského. Ze školy, která se účastní projektu Nadané dítě,“ upozorňuje Petr Čavojský, ředitel odborného učiliště.

Hrajeme si

Karlovarská Mensa sdružuje kolem dvaceti lidí z celého kraje. Často osobnosti ze zajímavých profesí. Kromě IQ přes 130 je spojují podobné zájmy. A také chuť se jednou za měsíc sejít.
„Lidé s vysokou inteligencí potřebují víc vjemů. A to se na setkáních Mensy děje,“ vysvětluje Magdalena Čavojská.
Schůzky lidí z jiné vrstvy inteligence přitom vypadají docela jinak, než si laici obvykle představují. Žádné soutěže v řešení složitých matematických úloh nebo trumfování se ve znalosti historických dat.
Baví se stejně jako všichni ostatní. V létě třeba grilováním na zahradách. „Jsme dobrá parta. Klidně jdeme popít na nějakou akci,“ prozrazuje Ronald Němec.
Anebo si hrají. Oblíbené jsou hlavně deskové hry, které rozvíjí logické myšlení. „Plánování, logika a strategie správně stimulují,“ vysvětluje jejich úspěch u mensistů Čavojská.
Další z členů karlovarské Mensy Pavel Beran však dává přednost jednodušším hrám. „Některé jsou až moc složité. Těm se raději snažím vyhnout,“ směje se.
Své IQ si nechal otestovat při studiích na vysoké škole v Brně. Bylo vysoké, a tak vstoupil do Mensy. A v ní je už patnáct let. Dnes pracuje jako správce sítě v Ostrově a říká, že při setkáních mozků dobíjí baterky. Těší se na ně.
„Sejdou se tam lidé různých profesí, od servírky až po atomového vědce. Kde jinde zažijete tak pestré setkání?“ ptá se. Beran se zúčastnil i toho posledního, celostátního. „Celé čtyři dny jsme se bavili karetní hrou UNO. Byla tam spousta legrace, hodně jsem si odpočinul,“ říká. Stejně jako on si od paragrafů a soudních síní rád odpočine i Ronald Němec. „Velmi rád pracuju na zahradě. Manuální práce je skvělý relax. Nebo mě baví pomáhat charitě,“ dodává.

Kolik nás je?

Kdo by si členství v Mense spojoval výhradně s vysokoškolsky vzdělanými lidmi, mýlil by se. „Jsou mezi námi středoškoláci, kteří nemají ambici postupovat výš. Svůj intelekt úspěšně využívají v rámci pracovní pozice, ale tím jejich zájem končí,“ vysvětluje Magdalena Čavojská. A mezi certifikovanými mozky jsou dokonce lesník nebo pumpař. „O něm se říká, že je spokojený a víc už nepotřebuje,“ dodává s úsměvem Petr Čavojský. Podle jeho paní už tito lidé umí využít své silné stránky. A slabé naopak schovat a obejít je. „Ostatně k tomu inteligence slouží,“ vtipkuje Magdalena Čavojská.
Ona sama inteligenci považuje za důležitou, zároveň ji ale nepřeceňuje. Člověk prý v životě potřebuje více než jen vysoké IQ. To je podle ní hlavně možností, jak si v určitém životním okamžiku nakopnout sebevědomí. „Ale tím to v zásadě končí. Inteligence za vás nádobí neumyje ani nepřitluče hřebík,“ upozorňuje na praktickou stránku života.
Kolik lidí s IQ nad 130 na Karlovarsku ale skutečně je, v Mense netuší. Ne každý totiž musí být členem této organizace. A jiní nad testováním mávnou rukou. „Kdo už si našel svou parketu v životě, nemá zapotřebí se zabývat svou inteligencí dál,“ říká Čavojský.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!