Devítiletá Pavlína Hasilová chodí do 3. třídy základní školy ve Staré Roli. Až se probudí do roku 2050, bude jí osmačtyřicet let. Přestože ta doba je ještě daleko, už dnes ví, v jakém městě chce žít. „Chtěla bych tady velký dům s kavárnami a obchody,“ přeje si.
V roce 2050 už možná bude mladou babičkou. S vnoučkem se projde po moderním Central parku v Tuhnicích, protože tam velké nákupní centrum podle jejích představ vyroste.
A rozhodně navštíví mezinárodní filmový festival. Jeho prezident Vojtěch Kotek v Thermalu zavzpomíná na svého předchůdce Jiřího Bartošku. Bartoškův duch bude ve Varech stále přítomný.
Možná si ale Pavlína zaletí boeingem Lufthansy na knižní veletrh do Frankfurtu. Anebo si po dálnici zajede do Prahy na koncert čtyřiašedesátileté stálice české pop music Anety Langerové. Čtyři pruhy zkrátí cestu do hlavního města na padesát minut. Pokud by se ale za městem vybourala, v nemocnici ji odoperuje tým lékařů z Rumunska a Ukrajiny. Vary se zkrátka změní.
Podle zjištění Sedmičky čeká město velký úbytek lidí. „V roce 2050 předpokládáme v Karlových Varech 41 877 obyvatel,“ vypočítal exkluzivně pro Sedmičku Český statistický úřad. To je skoro o deset tisíc lidí méně než dnes, kdy mají Vary 51 320 obyvatel.
„Je to šok i pro nás,“ komentovala výpočet Jaroslava Šenitková, regionální zmocněnkyně statistického úřadu pro Karlovarský kraj. Současně ale upozornila, že jde pouze o hypotézu, která například nepočítá s migrací obyvatel.
S tím souvisí i druhá výrazná změna. V roce 2050 si více než každý druhý člověk z Varů bude chodit na poštu pro důchod. Zatímco dnes tady důchodci tvoří zhruba dvacet procent populace, za pouhých devětatřicet let to bude třiašedesát procent. Do penze totiž dokulhá generace Husákových dětí. „Starých lidí bude přibývat. Ze současných 10 265 na 26 395 lidí,“ vypočítali karlovarští statistici.
Dá se tento záporný vývoj zastavit? „Může ho zvrátit vyšší porodnost a podpora přistěhovalectví mladších ročníků za prací,“ radí Jaroslava Šenitková.
Jenže na takový zvrat mají Karlovy Vary už jen málo času. A tak právě v tuhle chvíli začínají hrát o to, aby se v příštích čtyřiceti letech vyhnuly pádu mezi provinční města.
„Pokud dosáhneme růstu pracovních míst, pak mladé rodiny přitáhneme,“ připravuje se na těžký úkol karlovarský primátor Petr Kulhánek.
Jak říká, město se ale už teď musí přizpůsobit těm, kteří v něm žijí. „Kromě hotelů a apartmánů potřebujeme parkoviště, obchody, služby,“ vypočítává. A dodává, že mladé lidi udrží ve městě jen nabídka vzdělání, práce a uplatnění. Vše navíc v prostředí, kde mohou rozumně bydlet. „To samozřejmě nejde mávnutím kouzelného proutku. Musíme se k tomu cíli postupně blížit a nikdy nezastavit,“ říká.
Fotograf Marek Rebroš ví, proč někteří mladí lidé odcházejí z Varů do větších měst. Kromě práce je dalším důvodem nuda. „Sláva Karlových Varů je rok od roka méně viditelná. Měli bychom se víc soustředit na to, jak z Varů udělat město kultury, a ne jedno velké sanatorium,“ upozorňuje.
S tím souhlasí i streetworker Jaroslav Vyčichlo. A také on má recept, jak město zvednout. „Prvním krokem bude dostat Vary na seznam UNESCO. A pak nabídnout vlastním lidem bohaté kulturní vyžití. Jinak budou pouze mrtvou skořápkou bez života,“ varuje.
Pomůže tomu Central park?
Zkvalitnit život
Multifunkční centrum s obchody a službami. K tomu aqua park, zábavní centrum s kinem, nová železniční stanice, moderní promenáda, přístav. To vše bude Central park. Prakticky nová městská čtvrť vznikne u Ohře, v lokalitě Dolního nádraží. Největší investici příštích patnácti let slíbila Varům firma Gamma Property, která spadá pod společnost Lordship.
„Význam projektu je pro město obrovský. Přinese vyšší kvalitu života, rozvoj služeb a cestovního ruchu,“ říká technický ředitel společnosti Lordship David Sušil. A přinést má i práci. „Provozem Central parku vznikne až 2500 pracovních míst,“ slibuje.
Slibují i České dráhy. Totiž nové Horní nádraží. Autorem dvoupodlažní budovy futuristického vzhledu je známý pražský architekt Petr Franta. „Navržená budova odpovídá své době. Jedenadvacátému století,“ říká architekt.
Nové nádraží, které má být podle Franty reprezentativní branou do města, začnou dráhy stavět už ve druhé polovině letošního roku. Cestující vlakem si v něm první jízdenky koupí už na podzim 2012.
To řidiči si na čtyřpruhovou dálnici do Prahy budou muset ještě počkat. „Tahle silnice je můj sen. Snad se jí do důchodu dočkám,“ říká šestatřicetiletý Martin Hladovský.
Ministerstvo dopravy posunulo začátek její výstavby až na rok 2025. Do té doby chce stavět jen obchvaty. Lubence, Hořesedel, Horoviček a Řevničova. V roce 2050 by už ale měla stát. A možná i dřív.
Německá strana totiž začne stavbu dálnice A93 z Marktredwitz do Chebu, kde se napojí na dálnici do Varů. „Dostavba dálnice mezi Karlovými Vary a Německem může posunout prioritu R6,“ připouští ministr dopravy Vít Bárta.
S dálnicí se propojí i letiště. Jeho hala ve tvaru trupu letadla bez křídel zatím na pravidelných linkách odbavuje jen cestující do Ruska. Vary ale chtějí víc. „Chceme město letecky napojit na západní Evropu,“ říká Petr Kulhánek. Lázním se logicky nabízí Německo, kde jsou významná přestupní letiště pro celou Evropu. Frankfurt a Mnichov. „Naším cílem je, aby se přes velká letiště lidé dostali přímo k nám,“ plánuje ředitel karlovarského letiště Václav Černý.
A ještě něco se ve Varech změní. Město se konečně prováže. „Z hlediska organizace prostoru jsme městem poměrně řídkým, roztahaným a nesouvislým. Je vidět, že jsme vznikli spojováním dříve samostatných obcí,“ prozrazuje primátor, co bude řešit nový územní plán. Zastupitelé by ho mohli schválit v roce 2013.
