Ve stoleté cukrárně chutnalo i Klausovi

Ve stoleté cukrárně chutnalo i Klausovi Oblíbeným místem obyvatel Písku i turistů je cukrárna U Volfů. Přes sto let nabízí zákazníkům dorty, zákusky nebo koblihy.

Před sedmnácti lety ji navštívil Václav Klaus a ve své písni V cukrárně ji zvěčnil písničkář Jiří Smrž. Návštěvník cukrárny U Volfů může ochutnávat z dnešních zákusků nebo se vrátit až o jedno století zpět a zjistit, jak si sladili život rodiče našich prarodičů.

Tradičních zákusků U Volfů nabízejí hned několik. „Karlovarský dort, pražské koblížky, princezsky anebo třeba ořechové kostky,“ vyjmenovala majitelka cukrárny Jaroslava Bicanová.

Doba však vyžaduje své. Dnešní zákazníci dají daleko raději přednost vylehčeným šlehačkovým nebo ovocným zákuskům, než těm klasickým máslovým, které začal vyrábět už v roce 1909 Josef Volf, dědeček nynější majitelky.

Na koblihy a koláče zadělává už padesát let

Udělat třeba takový pražský koblížek není vůbec snadné. Chce to cit, praxi, zkušenost i opatrnost. „Griliáš, který zdobí koblížek, nejprve musí cukrářka upálit, pak vytvarovat a následně udělá krém. Kdyby to chtěla vytvořit čerstvě vyučená cukrářka, potřebovala by dost rad na to, aby bylo vše správně a nepřišla k úrazu,“ přiblížila majitelka cukrárny.

Jádrem cukrárny U Volfů jsou cukrářky ze „staré školy“, které si Jaroslava Bicanová nemůže vynachválit. „Už jsme si na sebe za ta léta zvykly. Třeba Marie Jestřábová naší cukrárně zůstala věrná neuvěřitelných padesát let. Je tu od svého vyučení a dodnes chodí péct dvakrát týdně koblihy a koláče,“ pochvaluje si majitelka.

Občas se stane, že nemohou některé objednávce vyhovět, protože v nabídce už sladká dobrota desítky let není. „Přišla k nám devadesátiletá stařenka a chtěla moka dort. Sice není tak složité ho vyrobit, ale nenabízíme ho, je hodně sladký. Neprodával by se moc dobře,“ vysvětlila Bicanová.
Nejvíce se cukrářky potrápí různě tvarovanými dorty, které jsou především pro děti. Zákazníkům ale ve všem vstřícní být nemohou. Jejich požadavky se musí vejít do receptury, kterou cukrářky běžně používají.

Cukrárně záleží na tom, jak spokojení jsou její zákazníci. Proto si zakládají všechny jejich připomínky.
„Při poslední návštěvě nám strýc koupil vaše koblihy a moc nám všem chutnaly. Byly úplně jako pravé domácí,“ listuje majitelka připomínkami, které při svém odchodu návštěvníci jednou za čas nechají na stole.

Padesátá léta podnik vzala, devadesátá vrátila

Stejně jako jiné podniky předešlé doby ani cukrárna U Volfů to neměla v minulosti lehké. Když začal v cukrařině podnikat její zakladatel Josef Volf, nemohl tušit, že se po roce 1948 stane z jeho živnosti státní podnik.

Když v devadesátých letech jeho vnučce Jaroslavě Bicanové majetek vrátili, zbyla po výrobně jen ruina. S pomocí rodiny a zaměstnanců podnik zrekonstruovala a dnes opět slouží svým zákazníkům. Cukrárna U Volfů je vyhledávaným místem pro turisty i místní. Má své věrné zákazníky, kteří ji pravidelně navštěvují mnoho let.

V horkých dnech přicházejí mladí na točenou zmrzlinu, poháry a chlazené nápoje. V zimě si v cukrárně nad horkou čokoládou, mléčným koktejlem nebo čajem dávají rande zamilované páry. „Někteří za ta léta v našem podniku našli důvěru, a proto se sem rádi vrací. Někdo si tu naopak koupí akorát na Vánoce vánočku a celý rok ho už nevidíme,“ dodává majitelka.
Moderní době se U Volfů nepřizpůsobují jen nabídkou dezertů. K dispozici je i počítač nebo bezdrátové připojení na internet.