Zdejší hory klamou tak trochu tělem. Z údolí totiž vidíte jen zalesněný kopec, který vypadá na první pohled úplně obyčejně až tuctově. Když se ale vydáte kabinovou lanovkou nahoru, otevře se před vámi uhrančivá náhorní plošina Seceda, která je obkroužena dramatickou kulisou Sasso Lunga. Zde se rozkládá největší pastvina v Alpách, která v létě a na podzim slouží k romantickým procházkám či cyklistickým vyjížďkám, v zimě pak k lyžování, a to pro všechny, od sportovních lyžařů až po rodiny s dětmi. Ale nemusíte zůstat pouze zde. Údolí Val Gardena je totiž jako součást lyžařského vesmíru s názvem Dolomity Superski napojena na další a další údolí, takže dohromady celý areál nabízí neuvěřitelných 1200 kilometrů tradičně výtečně upravených sjezdovek. Pokud zamíříte pod vrchol Ciampinoi, čekají na vás černé sportovní sjezdovky. Naopak z vrcholu Seceda ve výšce 2518 metrů padá dolů slavná trať obřího slalomu, která končí o tisíc výškových metrů níž, na Plan de Tieja. Zimní sezona zde nastává již začátkem prosince.
S razítkem UNESCO
Celé Dolomity jsou zapsány na seznam přírodního dědictví UNESCO a místní scenérie jsou skutečně neuvěřitelné. Velmi zvláštní je ovšem i atmosféra v místních městech a vesnicích, neboť se zde mísí italská a rakouská kultura, které dokazují, jak složitá byla místní historie. Jižní Tyrolsko totiž po dlouhých pět set let patřilo k Rakousku, a bylo tedy stejně jako Čechy a Morava součástí habsburské monarchie. Žili zde převážně německy mluvící Rakušané, jenže po konci první světové války se Rakousko ocitlo mezi poraženými a vítězné velmoci věnovaly poněkud nesmyslně Jižní Tyrolsko Itálii. Po příchodu Mussoliniho k moci byli navíc místní obyvatelé postaveni před těžké rozhodnutí: buď se museli přihlásit k italské národnosti, díky čemuž mohli zůstat ve svých domovech, pokud však trvali na svém rakouském, respektive německém původu a jazyku, museli se odstěhovat do „říše“. Část se rozhodla tak, část onak, nicméně v dalších letech – již poválečných – zde probíhalo mnoho stávek, protestů i ozbrojených atentátů, které skončily až počátkem sedmdesátých let, kdy Jižní Tyrolsko získalo značnou autonomii. Dnes jsou všechny rozbroje zapomenuty a v národnostně unikátní oblasti se spojují či propojují nejlepší vlastnosti obou národů.
Kde děti nevadí
V městečku Ortisei (německý název je St. Ulrich) umístěném v údolí, byť ve výšce 1234 metrů nad mořem, stojí řada zajímavých hotelů, ale jen jeden z nich se naprosto vymyká. Cavallino Bianco, v překladu Bílý koníček, je koncipován jako rodinný grand hotel, ve kterém mohou bydlet pouze rodiny s dětmi. A právě dětem je zde vše přizpůsobeno.
Například pokoje mají oddělené ložnice pro děti, v hotelu funguje dětský klub Lino land, který nabízí na ploše 1250 metrů čtverečních řadu unikátních atrakcí. Děti zde mohou řádit v zemi pirátů, stavět na obrovském lego staveništi či třeba připravovat dětskou pizzu. A speciální zábava čeká na děti také ve velkolepém vodním světě, kde je například brouzdaliště s několika skluzavkami vybaveno měkkým dnem, takže se děti nemohou nijak poranit. Také tu mají k dispozici dětskou saunu, školu plavání či řadu vířivek a dalších vodních atrakcí. I díky tomu získal Bílý koníček prestižní ocenění vlivného cestovatelského portálu Tripadvisoru – titul nejlepšího rodinného hotelu roku 2012 na celém světě. A současně se umístil mezi 99 nejpopulárnějšími hotely všech kategorií.
Gurmánské zázraky
Hlavním lákadlem pro dospělé je rozsáhlý lázeňský areál s venkovním vyhřívaným bazénem s nádherným výhledem na panoráma hor. Po celodenním lyžování přijde vhod také nabídka relaxačních procedur v saunovém světě, ať už je to římské caldarium, tedy klasické parní lázně s vyhřívanými kamennými lavicemi a teplotou 45 stupňů, kde se krásně vyčistí dýchací cesty, kůže a také uvolní unavené svaly. Po krátkém pobytu v caldariu může relaxace pokračovat v jedné z finských saun, které mají teplotu od 60 do 95 stupňů a představují ideální prostředek pro zvýšení obranyschopnosti organismu.
Kombinace lyžování, zvláště pak běžek (na náhorní plošině Seceda jsou také běžkařské tratě), plavání a saunování v nádherném prostředí Dolomit vyvolává silné pozitivní emoce, které mnoho lidí přirovnává k malé nirváně. A to jsme ještě nezmínili zážitek, který zde každý den vlastně uzavírá – a sice pětichodovou gurmánskou večeři v místní restauraci, neboť jihotyrolská kuchyně spojuje italskou lehkost a eleganci s rakouským důrazem na kvalitu surovin a společně s výtečným vínem přináší vyvrcholení již tak výjimečných zážitků.
Co navštívit
Při cestě do Ortisei se zastavte v zámku Prösels, který patří k nejvýznamnějším architektonickým klenotům Jižního Tyrolska. Byl vybudován již v roce 1200, ale v 16. století prošel velkou přestavbou na renesanční rezidenci a tuto podobu má dodnes. Vstupné činí osm eur, děti platí polovic.
Co ochutnat
Místní specialitou je červené víno Lagrein, překvapující sytou granátovou barvou a velmi intenzivní chutí, v níž můžete rozeznat tóny ostružin a borůvek. Víno nemá výrazné taniny, a proto je lahodné a velmi dobře pitelné. Díky příjemné kyselině se hodí například k zvěřinovým pokrmům. Jižní Tyrolsko produkuje půl napůl červená i bílá vína, z bílých jsou nejznámější místní tramíny.
Co si přivézt
Jednoznačně tyrolský špek. Je krásně voňavý s jemnou chutí. Vyzkoušejte například značku Tito, která sídlí přímo v městečku Ortisei na hlavní třídě. V místních obchodech si samozřejmě můžete zakoupit také skvělou pastu a výtečné olivové oleje, které jsou mnohem levnější než u nás.
