Čtvercový patrový svatební dort, koláče, rolády a drobné cukroví do pětatřiceti malých a osmi velkých výslužek. Suma sumárum kolem deseti tisíc korun. To už má teď vykalkulované a domluvené pětadvacetiletá Eliška Trantinová z Písku, přestože svatba bude až 18. září.
„Cukrářky mají plno zakázek až do září, musela jsem jich obvolávat několik, než si mě jedna zapsala,“ říká budoucí nevěsta. Ještě shání, kdo jí udělá hranatý svatební dort. „Většinou nám nabízely tři sta korun za kilogram. A tak to nakonec zkombinujeme. Něco objednáme, něco doma napečeme,“ dodává.
Cukrářek je na Písecku i na Strakonicku nepřeberné množství. Některé mají firmu i katalogy s nabídkou na internetu, o jiných se mezi lidmi ví a reklamu nepotřebují. Pestrý je také výběr - přes svatební dorty podle fotografie, hotové výslužky až po kompletní zajištění všeho sladkého.
Svatební dorty podléhají módě. Každoroční trendy určují svatební veletrhy. Letos vládnou bordové růže. Žádané jsou i zlacené práškovým čtyřiadvacetikarátovým zlatem.
1. Lenka Bočková
Čtyřiatřicetiletá vyučená cukrářka ze Strakonic vyrábí hlavně výslužky. Na klíč. Pro průměrně velkou svatbu připravuje čtyřicet krabiček s třiceti drobnými kousky včetně koláčků. „Lidé chtějí naskládat zabalené cukroví do auta a rovnou rozvést. Často totiž nemají místo, kde ho skladovat,“ popisuje Lenka Bočková.
Dorty dělá většinou podle fotek. Nejčastěji bývají pokryté mandlovou nebo cukrovou hmotou, nazdobené kytičkami a jinými motivy. S materiálem se jí dobře pracuje a dort vydrží o něco déle než klasický krémový. Přesto jej vždy dělá až den před svatbou.
Drobné kousky začíná péct předem. Často peče i na pět veselek najednou. Když si u ní nechají cukroví připravit obě rodiny snoubenců, odváží si pak až devadesát krabiček. „Nepeču na kila. Kousek u mě přijde asi na pět korun, krémové jsou dražší, suché levnější. Jedna výslužka stojí asi dvě stě korun, dort průměrně tisícikorunu,“ přibližuje svůj ceník.
Od vyučení chtěla domácí výrobu, protože nemá ráda nepoctivé řemeslo a velkovýrobu. Splnilo se jí to po mateřské dovolené. Do té doby sbírala zkušenosti. Hlavní sezonu má od května do září, ale výjimečně peče i v lednu a únoru. Mezi jejími klienty jsou kromě místních i lidé z Prahy nebo Němci. „Těm, kterým upeču na svatbu, většinou pak připravuji i sladké na křtiny nebo na Vánoce,“ uzavírá cukrářka.
2. Jitka Tichavová
Mezi voňavými dobrotami se pohybuje od dětství, kdy začínala s pečením vánočního cukroví. Třiatřicetiletá Jitka Tichavová ze Štěkně je také vyučená cukrářka.
Její specialitou jsou dorty, ale udělá cokoliv z lineckého, odpalovaného, lístkového, kynutého, piškotového, třeného, sněhového, ořechového, kakaového i kokosového těsta. Snoubenci mohou jen přinést fotografii nebo ukázat v katalogu. Nic pro ni není nemožné.
„Poslední dobou je módou, že si snoubenci nechávají na jedlý papír nakopírovat vlastní fotografii a obrázek je pak ozdobou nejvyššího patra svatebního dortu,“ říká Tichavová.
Ve výrobně ve Štěkni mají napilno koncem týdne, protože všechno cukroví, koláče a dorty dělají den předem.
Pro výslužky si snoubenci jezdí s několikadenním předstihem. Víc zákazníků mají z měst, na vesnické svatby si stále ještě lidé napečou sami.
Svatební dort od Jitky Tichavové vyjde zhruba na tisíc korun, koláč na pětadvacet a výslužka podle kousků od sto padesáti do dvou set korun. Nejdál sladkosti ze Štěkně putovaly až do kanadského Quebecku.
3. Kateřina Návarová
Kateřina Návarová z Vodňan se v cukrárně narodila. Cukráři jsou oba její rodiče. A tak pekla buchty už od třinácti let. Od sladkého upeče všechno, ale její specialitou jsou čokoládové bonbony a ozdoby a figurky z vlastní čokoládové „modelíny“.
Rodinná výrobna dělá hlavně svatby do altánů. „Musíme tomu přizpůsobovat hmoty, aby sladkosti na horku netekly a nekazily se. Připravujeme dorty a zákusky jako na jiné svatby, ale za pomoci našich surovin a receptů. Klasické metody, jakými dělají ostatní cukráři, nepoužíváme,“ říká dvacetiletá cukrářka, která rodinnou výrobnu převzala po své matce.
Jejich sladkosti neobsahují žádná „éčka“, náhražky, práškové směsi ani nic umělého. Krémy do dortů nemají máslový ale čokoládový základ. Návarovi reagují i na každoroční trendy. Přizpůsobují se přání a chutím nevěsty, která si objedná buď všechno včetně balíčků s výslužkou, pokud jí ale drobné cukroví napečou babičky, tak jen samotný dort. Ten mívá i s figurkami nahoře kolem čtyřiceti centimetrů. Barevně ladí s šatami nevěsty a ženicha. „Každé patro má jinou příchuť. Vrchní zdobení je rozmanité. Nejčastěji je dort potažený bílou hmotou a nazdobený. Kromě módních bordových růžiček letí i pozlacování ozdob,“ dodává Návarová.
Několikapatrové dorty stojí od čtyř tisíc korun výš. Většinou jsou pro náročnější zákaznice. Návarovi se postarají i o různé novinky. Mohou to být i dárečky pro hosty na stůl jako třeba různé důmyslné čokoládové jmenovky.
Městské nevěsty si sladkosti většinou kupují. Venkovské zapojí širokou síť tetiček, sestřenic a sousedek a do výslužek od profesionálek přibudou domácí rolády, řezy, věnečky nebo i menší dorty. Tím vyjde jedna výslužka na méně peněz.
Stejně jako u svatby i kolem pečení existují různé pověry. Jedna říká, že nevěsta by nic sama v troubě chystat neměla, aby si nezapekla štěstí. Ve skutečnosti má tradice praktický dopad. Většina nevěst týden před svatbou obíhá kosmetičky, kadeřnice a dolaďuje detaily na šatech. Věřící snoubenka navíc ještě musí ke zpovědi. U trouby by tak asi stát nestihla.
