Objev posunul hranice technologických možností a autorům špionážních románů poskytl zajímavou inspiraci.
Pokud v současnosti člověk chce mít veškerá osobní data, oblíbené filmy, hudbu či dokumenty při cestách u sebe, zpravidla se spolehne na cloud či přenosný datový disk. V budoucnu by to však vše mohl mít uloženo třeba ve vlastní kůži. Vstříc této sci-fi nedávno vykročili genetici z Harvardovy univerzity, kterým se podařilo zakódovat do genomu žijící bakterie E. coli pohyblivý obrázek GIF.
Použili k tomu v současnosti asi nejrozšířenější nástroj pro zásahy do genetické informace, CRISPR-Cas9, který mnozí označují jako nejjednodušší genetické nůžky, kterými lidstvo disponuje.
A protože vědci mají rádi připomínky dřívějších úspěchů lidstva, nešlo o obyčejný GIF, ale o historicky první sekvenci pohybujících se obrázků, která byla vytvořena: dílo vynálezce Eadwearda Muybridge z roku 1878 – jezdce na cválajícím koni.
Zakódované dílo mělo velikost zatím jen 36 x 26 pixelů, což je v porovnání s dříve dosaženými objemy dat uložených do umělých sekvencí DNA velmi málo, vědci však věří, že časem vyvinou efektivní metodu, která celý proces zrychlí. Zápis do živé DNA je totiž komplikován tím, že v jeho průběhu se buňka neustále hýbe, dělí, mění či umírá.
„Posunuli jsme tak technické limity ukládání informací a optimalizovali strategie, které slouží k minimalizaci technických omezení,“ uvedl ve studii, kterou publikoval časopis Nature, vedoucí prací George Church.
Vědci věří, že v budoucnu by bylo možné vytvořit kromě „databázových buněk“, v nichž by si člověk nosil svá data, také „záznamové“ buňky, které by do sebe ukládaly senzorické vjemy ze svého okolí. To by bylo využitelné nejen pro samotný výzkum, ale třeba i průmyslovou špionáž.
