Vědci z Yaleovy univerzity sledovali 3635 lidí starších 50 let a zjišťovali, jak moc času průměrně tráví čtením knih či novin. Ti, kdo četli alespoň 30 minut denně, měli až 23měsíční „výhodu delšího dožití“. Poznatky z této studie z čistě statistické roviny poukazují na prostou asociaci mezi zmíněnými fenomény, ne na jakoukoliv kauzalitu, doplňují ale komplexnější obraz toho, jaký vliv může mít mentální aktivita na lidské zdraví.
Například předchozí studie psychologů z Harvardovy univerzity popsala „pomalý a pohlcující proces kognitivního zapojení“, který se v mozku spouští při čtení delšího literárního díla. Toto zapojení vzniká díky dlouhodobé stimulaci a „posílení“ regionů v mozku, které mají za úkol zpracování řeči a komunikace. Slovy vědců: Mozek tedy lze trénovat a na biologické i psychologické úrovni prokazatelně zlepšovat jeho výkonnost, zároveň tento trénink podle všeho vede i k pozitivním sekundárním efektům – jmenovitě k delší době dožití.
Výzkumníci z Yale rovněž odhalili, že na zmíněný efekt „prodloužení života“ má dopad i to, co lidé čtou. Například čtenáři novin nikdy nevykázali tak výrazné prodloužení doby dožití jako čtenáři knih. Studie probíhala v posledních dvanácti letech a její statistické výstupy nyní vědce nasměrovaly k dalšímu bádání, tentokráte toho, jaký vliv má čtení fikce nebo literatury faktu a zda tyto efekty v mozku vyvolává ve stejné míře například čtení e-knih či poslech audioknih.
