Vědci odhalili 21 již existujících léků, které by měly bránit šíření COVID-19
Nejlepší řešení jsou ta, která již byla vypracována nebo vynalezena. Dvojnásob toto rčení platí ve farmaceutickém průmyslu. Globální tým výzkumníků se proto na počátku koronavirové pandemie rozhodl otestovat tisíce existujících sloučenin a schválených léků, jak reagují s virem SARS-CoV-2. Jejich práce nyní přinesla ovoce: identifikovali 21 již existujících léků, které zabraňují množení virových částic. O významném průlomu v hledání léku informoval časopis Nature.
„Samotný vývoj vakcíny proti novému koronaviru může zabrat až 18 měsíců, typický časový interval pro její schválení pak může překročit i deset let,“ varují vědci ve studii s dodatkem, že právě přeorientování stávajících a již prověřených sloučenin je jediným časově a možná i ekonomicky efektivním řešením.
Výzkumníci pracovali s databází ReFRAME, v níž je uloženo 11 987 sloučenin schválených americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo těch v pokročilých fázích klinických testů. „Hned na začátku pandemie nám došlo, že ReFRAME bude neocenitelným zdrojem informací,“ dodal jeden ze spoluautorů studie Arnab Chatterjee ze Scripps Green Hospital v San Diegu.
Tým efekty látek ověřoval na kultivacích buněk známých jako Vero buňky. Ty pocházejí z ledvin kočkodana zeleného a standardně se používají právě při testování virové replikace. Lékaři identifikovali 100 potenciálně aktivních sloučenin, 21 z nich pak přímo proti SARS-CoV-2. Jednou ze zmíněných 21 látek byl již známý remdesivir. Zbylou dvacítku nyní čeká otestování na nemocných COVID-19. Efektivnost třinácti odhalených látek byla potvrzena v koncentracích, u kterých se předpokládá naprostá bezpečnost pro pacienta.
Vědci nyní tyto nově identifikované léky testují na laboratorních buněčných modelech plic. U tří látek se jim zatím podařilo potvrdit, že fungují také na plicní tkáni derivované z kmenových buněk, jedna prokázala antivirotické účinky na laboratorních kulturách plicních buněk.
