Vědci se v mumii spletli. Chlapec nezemřel na neštovice

Mumie chlapce, který se stal podle posledního výzkumu obětí žloutenky typu B.

Mumie chlapce, který se stal podle posledního výzkumu obětí žloutenky typu B. Zdroj: Gino Fornaciari, University of Pisa

Mumie neapolského dvouletého chlapce pocházející z konce šestnáctého století je nejstarší známou obětí žloutenky typu B na světě. Tvrdí to lékaři z McMaster University v Kanadě, kteří se zabývají historickým vztahem vývoje lidstva a jeho chorob.

Zhruba 440 let stará mumie byla původně uložena v Bazilice svatého Dominika Většího v Neapoli a exhumována v polovině devadesátých let minulého století. Vzhledem k silnému zjizvení tváře se historici i lékaři domnívali, že mají před sebou oběť epidemie neštovic – imunobarvení i elektronová mikroskopie tuto teorii při prvním prozkoumání potvrdily a neapolský chlapec se tak stal nejstarší známou obětí řádění neštovic v historii.

Kanaďané však tvrdí, že chlapec nezemřel na neštovice, ale na žloutenku typu B. Ta se u malých dětí rovněž projevuje mokvajícími boláky a znetvořením pokožky jako při nákaze neštovicemi.

Lékaři odebrali z mumie vzorky kůže, kostí a pozůstatků tkání a podrobili je genetické analýze. Jako příčinu původní špatné diagnózy určili elektronovou mikroskopii, která v bolácích mumie odhalila virové částice tvarem připomínající neštovice – byly ale žloutenkové.

„Proces mumifikace očividně pozměnil vzhled,“ píší autoři studie s tím, že některé útvary nešlo identifikovat vůbec, což bylo příčinou prvního omylu.

Velmi důležitým poznatkem bylo, že vir „béčkové“ žloutenky se v průběhu následujících staletí příliš nezměnil. To je podle lékařů překvapivé, protože viry se zpravidla vyvíjejí velmi rychle. Kanaďané věří, že se jim dalším výzkumem podaří odhalit podrobnosti, které by mohly být použity v současném boji proti žloutence typu B. Ta teď celosvětově zabíjí více než 780 tisíc lidí ročně.