Digitální, bezdrátová, chytrá a cílená. Takový je vývoj medicíny | E15.cz

Digitální, bezdrátová, chytrá a cílená. Takový je vývoj medicíny

Digitální, bezdrátová, chytrá a cílená. Takový je vývoj medicíny
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia

Adéla Čabanová

Pacienti jen za poslední rok získali řadu chytrých technologických pomocníků, které by ještě na sklonku minulého tisíciletí šlo označit za fantaskní. Dále sílí a pokračuje trend, kdy je léčba stále více personalizovaná a cílená.

Firma Medtronic se po dlouhých letech očekávání postarala ve Spojených státech o velký rozruch: spustila prodej první umělé slinivky. Chytrý pomocník pro pacienty s diabetem 1. typu dokáže kontinuálně měřit hladinu krevního cukru a zároveň dodává inzulin inzulinovou pumpou. Vtip je v tom, že celý set je drobný a snadno nositelný a umožňuje pacientům aktivní život. Významné usnadnění života může přinést rodinám s dětmi s diabetem.„Údaje ukazující výhody tohoto systému jsou přesvědčivé, zjednoduší péči o diabetiky jak pro pacienty, tak i pro lékaře,“ řekla při uvedení výrobku na trh Francine Kaufmanová, vedoucí lékařka Medtronicu pro diabetes.

Americké úřady schválily také první digitální pilulku. Společnost Proteus Digital Health utratila stovky milionů dolarů, aby uvedla do praxe zařízení, které bude po spolknutí vysílat informace. Samotný poživatelný čip má už několik let schválený ve Spojených státech, Evropské unii i v Číně. Poprvé ale přichází ve spojení se skutečnou účinnou látkou. Konkrétně s léčivem Aripiprazol od Otsuka Pharmaceutical na schizofrenii, bipolární poruchu a deprese. Monitorovat zatím bude, jestli ji pacient opravdu spolkl dle patřičného rozpisu. Do budoucna se ale nabízí širší využití.

V americkém farmaceutickém byznysu proběhne obchod za miliardy dolarů

V medicíně se stále častěji uplatňuje také umělá inteligence. Například v radiologii vznikají programy, které dokážou pomoci přečíst snímky z vyšetření. „Dochází k rozvoji systémů pro poloautomatické hodnocení vyšetření na bázi samoučicích neuronových sítí. Jedná se o takzvané hluboké učení. Pomáhají nejen při vyhledání onemocnění, ale i k jeho bližšímu určení,“ uvádí Lukáš Lambert z Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK a VFN.

Novinkou pro pacienty, kteří podstupují chemoterapii, je technika ochlazování vlasových kořínků. Díky ochlazovací čepici, která snižuje teplotu na povrchu hlavy o několik stupňů, se výrazně zlepšily šance pacientů, že jim nevypadají vlasy. Ochlazovací systém byl schválen americkou agenturou už v květnu 2017. Používá se před, při a nějakou dobu po samotném absolvování chemoterapie.

Genová terapie umí léčit ztrátu zraku, lék ale patří k nejdražším vůbec

Mimo čistě medicínské novinky se v Česku v roce 2017 objevila i jedna organizační. Rozšíření mobilní aplikace Záchranka zlepšuje dostupnost záchranné služby. Kdo má staženou aplikaci, posílá při volání na záchrannou službu rovnou data o své pozici, což může významně zrychlit zásah záchranářů. Navíc pomáhá volat pomoc lidem, kteří mají problémy s řečí. Stáhlo si ji už zhruba 500 tisíc uživatelů.

Snad ani samotní pionýři kardiostimulátoru v šedesátých letech si nedovedli představit, jak bude jejich výtvor vypadat na konci druhé dekády jednadvacátého století. Zatímco první kardiostimulátory měly velikost hokejového puku, nejnovější typ je velký jako mikrotužková baterie. A hlavně: nemá dráty. Poprvé dostal pacient bezdrátový kardiostimulátor už před pěti lety, šlo ale o experimentální léčbu. Až nyní se zařízení dostalo do širší praxe a jen v Česku jej nosí už zhruba 200 lidí. Proti běžnému přístroji, který potřebuje elektrody vedené do srdce cévami, má menší riziko infekce i poruchy. Pacienti mají také větší pohodlí i při sportu.

Denní užívání vitaminu D je zbytečné, zjistili vědci

Stále více se v medicíně uplatňuje cílená léčba, která ovlivňuje pouze ložisko onemocnění, a díky tomu snižuje nežádoucí účinky. „V oblasti mého vědeckého výzkumu dochází ke stále širšímu klinickému užití cílených metod pro léčbu řady typů nádorů. To může významně pozitivně ovlivnit jak kvalitu, tak délku přežití, či zvětšit skupinu vyléčených pacientů,“ uvádí Karel Smetana z Anatomického ústavu 1. LF UK. Nově se daří například personalizovat léčbu pro pacienty s rakovinou prostaty. Část nádorů prostaty má na svých membránách prostatický specifický membránový antigen (PSMA). Právě tyto antigeny jsou lékaři schopni přímo zacílit.

„Látka schopná vazby k tomuto antigenu je použita pro transport radioaktivních atomů do místa nádoru. Nádorové buňky jsou z bezprostřední blízkosti ozářeny a zničeny bez poškození zdravých tkání v okolí,“ popisuje Martin Šámal z Ústavu nukleární medicíny 1. LF UK a VFN. „Jiné přístupy jdou ve snaze rozpoznat individuální charakteristiky nádorových buněk u konkrétního pacienta ještě dál a v blízké budoucnosti umožní zvýšit účinnost protinádorové léčby s omezením komplikací a vedlejších účinků,“ dodal Šámal.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!