Vědci vyrobili kov s extrémně vodoodpudivým povrchem

Stávající super-hydrofobní předměty mají jednu nevýhodu – kapalinu odpuzují jen díky speciálním nástřikům, které se však postupně opotřebí a časem je třeba povrch předmětu ošetřit znovu. Vědci už dříve věděli, že největší vodoodpudivost dosahuje struktura, která připomíná nanostrukturu lotosového květu, Guoův tým se vydal podobnou cestou, zmíněné nanostruktury nicméně vyráběl pomocí zmíněného laseru a pálil je přímo do slitiny, kterou vyvinul.

Záblesk laseru trvá jednu femtosekundu a k úpravě několika centimetrů čtverečných jich je potřeba několik tisícovek. Výsledek však stojí za to: povrch kovu extrémně „odráží“ jakoukoliv tekutinu. Efekt však Guoův tým umí obrátit a změnou nastavení laseru způsobit, že povrchové molekuly kovu vodu naopak extrémně dobře vážou a dokonce ji vybraným směrem odvádějí.

„Představte si možnosti tohoto kovu například v diagnostických přístrojích, sestry by pacientům nemusely odebírat celé zkumavky krve, ale třeba jen pár kapek, protože by byly dokonale navedeny na diagnosticé čipy,“ prohlásil Guo v tiskovém prohlášení. Studii publikoval časopis Applied Physics Letters s tím, že nový materiál je samočisticí, nereznoucí, nenamrzající a antibakteriální. „Představte si třeba lednici budoucnosti, která nenamrzá a žádný mikrob se v ní neusadí,“ dodal Guo.

Vynález už upoutal pozornost nadace Billa a Melindy Gatesových, kteří by jej rádi nasadili třeba ve sběrných nádržích na dešťovou vodu v Africe či k výrobě čistších toalet. Než však dojde k nějakému „ostrému“ nasazení, uplyne nejspíš ještě nějaký ten pátek. Kov ještě rozhodně není připraven k masové výrobě, úprava povrchu 2,5 cm na 2,5 cm zabere celou hodinu laserového „gravírování“.