Odhalením dosud neznámé šroubovicovité struktury na konci spermatického bičíku překvapili výzkumníci z Univerzity v Göteborgu a University of Colorado odborný svět. Objev je tak čerstvý, že sami vědci ještě nevědí, k čemu mají nově objevené struktury sloužit. Nejpravděpodobnější teorie nicméně hovoří o speciálním ústrojí umožňujícím spermiím pohyb. To by podle lékařů mohlo konečně přinést odpovědět na otázku, proč jsou některé spermie lepšími plavci než jejich kolegyně, a v konečném důsledku třeba i pomoci při léčbě mužů s potížemi s nízkou hemživostí spermií.
Lékaři k objevu využili kryogenickou elektronovou tomografii – za objev této techniky byla mimochodem loni udělena Nobelova cena za chemii. Zmražené spermie zkoumali pomocí elektronového mikroskopu a prostorového zobrazení počítačovým tomografem. „Díky tomu jsme v buňce mohli pozorovat například i jednotlivé proteiny,“ zdůraznila molekulární bioložka Johanna Höög z University v Göteborgu.
Vědci získali nejvíce znalostí o bičíkovitých strukturách buněk a jejich motorických schopnostech díky studiu řasinkovitých útvarů prvoků a řas. Pohyb spermie zajišťuje vzájemné působení pohybových proteinů, přičemž je důležité přesné načasování, jinak spermie bičíkem „nemrskne“.
Odborníci však zatím nevědí, jakou úlohu při tom sehrávají nově objevené koncové šroubovice, které zabírají zhruba desetinu délky bičíku. Zatím zvládli jediné, a to útvary pojmenovat. Nazvali je TAILS (Tail Axoneme Intra-Lumenal Spiral) čili ocásky.
„Možná že fungují jako ucpávka mikrotrubiček, která zabraňuje jejich deformaci. Tím by se mohla zachovávat energie pro rychlou plavbu vpřed,“ spekuloval vedoucí týmu Davide Zabeo. Ve studii, kterou zveřejnil časopis Scientific Reports, vědci nicméně přiznali, že šroubovice by mohly mít něco společného třeba také s navigací spermie. Přesnou odpověď se teď výzkumný tým pokouší nalézt v navazující studii.
