Výzkumníci vypracovali detailní časový rámec, v němž se ještě dá určit DNA z krve, kterou se komár naposledy krmil.
Štípající komáři jsou pro drtivou většinu lidí nepříjemnou součástí každého léta. Do této skupiny však nepatří forenzní technici, kteří se při vyšetřování zločinu mohou spolehnout právě i na pomoc tohoto bodavého hmyzu: tvor totiž ve svém bříšku může uchovat nejen krev oběti, ale třeba i pachatele zločinu. Výzkumníci z Nagoya University nyní určili, že takto získanou krev lze úspěšně analyzovat pro získání kompletního vzorku DNA až dva dny poté, co se komár krmil.
Vědci nechali několik dobrovolníků, aby je poštípaly dva vybrané druhy komárů. Jedince, kteří se nakrmili, pak v určeném časovém rytmu izolovali a odebírali je k extrakci natráveného oběda z jejich žaludků. Za pomoci polymerázové řetězové reakce pak odebranou DNA multiplikovali stejně, jako to dělají forenzní technici.
Právě tento postup umožňuje získat z jednoho titěrného vzorku desítky totožných duplikátů, které pak lze dále testovat a určit z nich genotyp. „Vypracovali jsme první studii, která systematicky aplikuje moderní forenzní postupy při profilování DNA z komárem pozřené krve,“ tvrdí vedoucí výzkumu Toshimichi Yamamoto.
Doufá, že daný výzkum pomůže vyšetřovatelům trestných činů sesbírat spolehlivé důkazní prostředky. Dalším z Yamamotových cílů je vypracování metod, podle nichž by bylo možné přesněji určit dobu, která uběhla od okamžiku, kdy komár krev pozřel.
