Půlhodinka hraní videoher denně zvětšila objem šedé hmoty v hippocampech testovaných důchodců. Objev může pomoci v boji proti Alzheimerově chorobě.
Diskuze o potenciální škodlivosti či prospěšnosti hraní videoher již několik dekád zaměstnává sociology, pedagogické experty i lékaře. Podle výzkumníků z kanadské Université de Montréal by se však studie neměly omezovat pouze na to, jak „paření“ ovlivňuje mladé lidi, ale také na to, jak působí na jejich rodiče, a hlavně prarodiče.
Právě starší generaci totiž podle výsledků, které Kanaďané nedávno publikovali, hraní přináší nečekaný benefit: trénuje mozek, a to dokonce v měřitelném rozsahu – v hippocampu přibývá šedá hmota mozková.
Vědci v rámci studie prostřednictívm magnetické rezonance zkoumali mozek u lidí ve věku 55 až 75 let. Poté je rozdělili do tří skupin – jednu nechali třicet minut denně učit se hrát na piano, druhé nařídili třicet minut denně hraní logických 3D videoher a třetí skupině zakázali jakoukoli volnočasovou mentální aktivitu.
Po půl roce si pokusné osoby pozvali do laboratoře a podrobili je původnímu vstupnímu kognitivnímu testu a druhému měření magnetickou rezonancí. Výsledky byly jednoznačné – hráčská skupina měla jednak lepší výsledky v testech, jednak jí přibyla šedá kůra mozková, hráčům na piano zase přibyla šedá kůra v oblasti mozečku a prefrontálního laloku. Ti, kteří žádnou aktivitu ve svém rozpisu činností neměli, vykázali naopak stagnaci a místy i úbytek šedé hmoty.
Vědci věří, že jejich nová zjištění poslouží k efektivnějšímu boji proti Alzheimerově chorobě, u níž byl již dříve potvrzen vztah mezi rizikem rozvinutí nemoci a znatelným zmenšením hippocampu pacienta.
