Biologové identifikovali takřka sto milionů let starého komára jakožto zcela nového příslušníka rodu a druhu čeledi komárovitých – takzvaného Priscoculex burmanicus. V jantaru uvězněný hmyz je prapředkem nynějších komárů z rodu Anofeles čítajícího více než 400 druhů. Řada z nich je přitom zodpovědná za drtivou většinu případů přenosu prvoka rodu Plasmodium, též zimničky, způsobujícího malárii. „Komáři tedy už v té době mohli přenášet malárii,“ tvrdí autor studie George Poinar ml. s tím, že jde zatím o hypotézu, na jejímž potvrzení ale hodlá dále pracovat.
Poinar se dlouhodobě zabývá historií malárie a vektorů, kterými se šířila. Je podepsán pod nejstarším potvrzeným nálezem zimničky v trávicím traktu komára pocházejícího z Dominikánské republiky, jehož stáří je odhadováno na 15 milionů až 20 milionů let. Ve svých dřívějších studiích Poinar a jeho manželka Roberta vyslovili rovněž hypotézu, že se právě malárie mohla významně podílet na úhynu dinosaurů před 65 miliony let.
Jejich nejodvážnější tvrzení pak zněla, že zimnička, která je nyní schopna napadat nejen lidi, ale také další druhy savců, ptáků či plazů, se mohla poprvé vyvinout již před stovkou milionů let v bodavém komárovi. A právě toho nyní vědecký pár ve zkamenělině z Barmy identifikoval.
„Pochopení evoluce malárie nám může pomoci identifikovat postupy, jak zabránit šíření této choroby, nebo jej alespoň zpomalit,“ píše Poinar ve studii, kterou publikoval časopis Historical Biology. Nejstarší potvrzené onemocnění člověka malárií pochází z Číny z roku 2700 př. n. l. Někteří historici pak tvrdí, že malárie přispěla k pádu Římské říše. V současnosti na malárii umírá kolem 400 tisíc lidí ročně, jen v roce 2017 bylo podle dat WHO oficiálně zaevidováno přes 219 milionů případů onemocnění, na které zatím lidstvo nemá k dispozici vakcínu.
