Nový výzkum umožní šlechtit jednu z nejdůležitějších zemědělských plodin na planetě moderními technikami. Výnosnější odrůdy pšenice se budou umět přizpůsobit klimatu.
Mezinárodnímu týmu vědců, v němž sehráli klíčovou úlohu odborníci z Olomouce, se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Na výzkumu trvajícím třináct let se podílely dvě stovky vědců z dvaceti zemí. Vědci označují výzkum za průlomový skok, výsledek zveřejnili v prestižním vědeckém časopise Science.
„Pšenice patří mezi nejzákladnější zemědělské plodiny. Pěstuje se na největší ploše obdělávané plochy, lidstvu poskytuje více než pětinu kalorií a bílkovin, přičemž a v některých zemích to může být až polovina. Lidí na zeměkouli však přibývá a blíží se okamžik, kdy pšenice nebude stačit,“ uvedl Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, jehož pracoviště je partnerem olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.
Podle Doležela je třeba šlechtit ještě výnosnější odrůdy, které se budou umět přizpůsobit klimatu. „Šlechtění klasickými technikami už musí být doplněno novými moderními technikami, které však můžeme uplatnit, jen když máme dědičné informace. A to se právě stalo,“ uvedl.
Přečtení dědičné informace pšenice seté bylo dlouho nemožné kvůli jejímu obrovskému rozsahu. Genom pšenice má téměř sedmnáct miliard písmen dědičného kódu, takže dědičná informace obiloviny je pětkrát rozsáhlejší než u člověka. Skládá se totiž ze tří podobných subgenomů a většinu genomu tvoří mnohokrát se opakující úseky DNA. Vědci ze 73 pracovišť tak museli informaci číst po malých úsecích, což ztěžovalo její správné sestavení.
Olomoučtí vědci vyvinuli unikátní metodu, jež umožnila rozdělit dědičnou informaci na menší části, chromozomy, což zjednodušilo čtení DNA a pořádání přečtených úseků. DNA jednotlivých chromozomů pak dodávali k analýze laboratořím v různých částech světa.
