Vědci zjistili, že rejsci trpí unikátní žloutenkou | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

Vědci zjistili, že rejsci trpí unikátní žloutenkou

Marek Schwarzmann

Lepší porozumění procesu rozvoje žloutenky typu B (HBV) i případně nový přístup k léčbě. To vše si lékaři slibují od nedávného objevu nezvyklého kmene viru HBV, který je rozšířený u nečekané čeledi živočichů: rejskovitých. Objev učinili němečtí vědci z berlínské univerzitní nemocnice Charité a univerzity v Giessenu. Lékaři demonstrovali, že rejsčí HBV se v těle hostitele obejde bez využití proteinu označovaného jako HBeAg, prostřednictvím kterého v organismu včetně toho lidského dochází ke vzniku chronického onemocnění. 

Infekce HBV je jedním z nejrozšířenějších globálních onemocnění, každoročně je jí podle dat WHO nakaženo více než 240 milionů lidí. Z celkově infikovaných jich pak ročně zemře 887 tisíc – zpravidla na sekundární komplikace nákazy, jako je cirhóza či rakovina jater. Nejhorší na infekci je, že dokáže být celé dekády skryta. „Odhalení unikátní verze HBV může být příležitostí pro další výzkum a lepší porozumění patogenezi této chronické choroby,“ tvrdí vedoucí autorka studie Andrea Rascheová.

Nová „rejsčí žloutenka“ se v těle nešíří pomocí proteinu HBeAg, který omezuje reakci imunitního systému. Právě dlouhodobému působení zmíněného proteinu je přitom přisuzována chronicita onemocnění a vznik sekundárních zdravotních komplikací. „Jde o doposud neznámý způsob šíření viru,“ komentoval výsledky studie vedoucí německého Národního referenčního centra pro viry žloutenky B a D Dieter Glebe. Podle něj je vysoce nepravděpodobné, že by rejsčí verze HBV dokázala napadnout člověka. Dosud však není známé, jakým mechanismem se šíří v samotných tělech rejsků.

Vědci zatím jen vědí, že se vir do jaterních buněk nedostává prostřednictvím žluči tak, jako je tomu běžně u člověka či jiných primátů. Vědci hodlají pokračovat ve studii „rejsčí žloutenky“ a dále hledat mechanismy, kterými se vir šíří. Doufají, že odhalí další poznatky, které by jednoho dne mohly vést k nové léčbě, včasné diagnostice onemocnění, nebo alespoň evolučnímu určení větve tohoto viru. Žloutenka se totiž mezi živými organismy podle vědců šíří již 80 milionů let.

Vědci zjistili, že ptáci spolu komunikují už ve vajíčku
Vědci zjistili, že tetování může fungovat jako diagnostický nástroj

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!