Vědci zjistili, že růst pohoří je pro vznik nových druhů důležitější než teplota | E15.cz

Vědci zjistili, že růst pohoří je pro vznik nových druhů důležitější než teplota

ČTK, bo

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Když německý přírodovědec Alexander von Humboldt v roce 1802 zdolával ekvádorskou sopku Chimborazo, považovanou se 6268 metry za nejvyšší horu světa, učinil pozorování, jež změnilo přírodní vědy: se stoupající výškou se kolem něho stále měnila zvířata i rostliny. Usoudil, že fyzické prostředí určuje podobu života.

Nejnovější studie mladší o více než 200 let odhaluje, jak důležitý je pro vývoj druhů pomalý růst pohoří. Žádný jiný faktor nepomohl vzniku nových druhů více, píše list The Times.

Výzkum zkombinoval proměnu nadmořských výšek zemského povrchu za poslední tři miliony let, příslušné údaje o změnách klimatu a vzorky DNA žijících ptáků a savců. Z toho vědci vypočítali rychlost vzniku nových druhů.

Zatímco za jeden z nejdůležitějších faktorů biodiverzity se dosud považovala teplota, teď se ukázalo, že nejsilnější vliv na vznik nových druhů měl růst pohoří při pohybu tektonických desek. Pro rozmanitost savců byl dokonce dvakrát důležitější než teplota.

„Zjistili jsme, že změna nadmořské výšky má na zrod nových druhů větší vliv než klima, u kterého se to dříve předpokládalo,“ uvedl jeden z autorů studie Andrew Tanentzap z Cambridgeské univerzity s tím, že přirozené prostředí se s rostoucí nadmořskou výškou stává složitějším. Hory tvoří překážky, které brání volnému pohybu a mísení zvířat. Ta se tak dostanou do izolace a mohou se rozmnožovat jen v rámci své skupiny. „To je první krok ke vzniku nových druhů,“ dodal Tanentzap.

Jedním z ptáků, který vděčí za svou existenci tomuto procesu, je nestor kea, jediný horský papoušek. Žije na Jižním ostrově Nového Zélandu. Studie publikovaná v časopise Nature Ecology and Evolution pomáhá s vysvětlením, proč se izolované hory obklopené naprosto odlišným nížinným prostředím obvykle hemží vzácnými druhy.

Jednou z možných výjimek z pravidla je amazonský prales, který neleží vysoko, ale pyšní se obrovskou rozmanitostí druhů. Tanentzap na to má dvě vysvětlení. Studie zkoumala svět jako celek a je možné, že prales se trendu vymyká. Je také možné, že jeho doménou nebylo rychlé vytváření nových druhů, ale zachování těch, které se objevily, po miliony let. Studie nezkoumala vyhynutí zvířat, ale pouze vznik nových druhů.

„Je překvapivé, jak velký vliv měla historická změna nadmořské výšky na vytváření světové biodiverzity. Byla mnohem důležitější než tradičně studované proměnné, jako je teplota,“ uvedl hlavní autor studie Javier Igea z Cambridgeské univerzity.

„Studie zvýrazňuje důležité oblasti, ve kterých se odehrává evoluce. Z hlediska ochrany jsou to místa, která bychom měli chtít ochránit zejména s ohledem na změnu klimatu. Přestože se odehrává během desetiletí, ne milionů let, náš výzkum ukazuje oblasti, které uchovávají druhy s největším potenciálem vývoje,“ dodal autor studie.

Autor: ČTK, bo

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video