Odvrácená strana baterií. Evropané odmítají těžbu lithia, tím i surovinovou nezávislost

Těžba lithia

Těžba lithia Zdroj: Profimedia

Portugalci se bojí těžby lithia v malebné krajině na severu země s unikátním zemědělstvím.
Portugalské lithium
Portugalské lithium
Těžba lithia
Lithiový důl v Chile
8
Fotogalerie

Plány Evropské unie na rychlý přechod k elektromobilům zahrnují i těžbu materiálů potřebných k výrobě baterií, především lithia. Kupříkladu Portugalsko sní o výstavbě velké továrny na baterie, a proto už před třemi lety přijalo ambiciózní plán dobývání „bílého zlata“. Jenže země žádné konkrétní přísliby na zpracování lithia nemá a obyvatelé chtějí chránit unikátní zemědělskou krajinu. Silné protesty proti dolování lithia propukly v mimounijním Srbsku. Sporů o těžbu se brzy mohou dočkat Německo, Finsko či Rakousko.

Obyvatelé malebného regionu Trás-os-Montes e Alto Douro na severu Portugalska svádějí boj proti plánu na těžbu lithia, paradoxně ve jménu ochrany přírody snížením emisí skleníkových plynů. Evropská komise totiž odhaduje, že unie bude v rámci zelené transformace do roku 2050 potřebovat šedesátkrát více lithia než nyní.

A chce přitom být alespoň částečně surovinově nezávislá. „Nemůžeme si dovolit zcela spoléhat na třetí země, u některých vzácných zemin dokonce jen na Čínu,“ poznamenal eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

Portugalská vláda tak vidí v lithiu příležitost, jak podpořit ekonomiku, a to nejen těžbou, ale také zpracováním lithia i výrobou baterií. Plán má však řadu zádrhelů. V jihoevropské zemi se podle odhadů nachází zhruba desetina evropských rezerv kovu. Místní se ale obávají, že těžba bude mít velmi negativní dopad na krajinu.

„Vzniknou tam obrovské deponie, řeky budou přesměrovány. Celá krajina a její ekologická rovnováha budou zničeny,“ řekl Deutsche Welle vedoucí místních aktivistů Nelson Gomes. Region je přitom oceňovaný za udržitelný způsob zemědělství.

Vládní ambice mají i další slabiny. Podle tvrzení ekologických organizací mají zahraniční firmy zájem o těžbu, už však méně o další zpracování kovu. „Neexistují žádné konkrétní zakázky na vybudování rafinerie ani továrny na baterie. Je pravděpodobné, že ziskové zpracování suroviny se uskuteční v zahraničí,“ konstatoval Nuno Forner z nátlakové ekologické skupiny Zero.

Video placeholde
Největší světoví znečišťovatelé a jejich emisní cíle • Videohub

Aktivisté se proto obávají, že výsledkem lithiové horečky budou jen špatně placená a dočasná místa a zároveň likvidace zemědělců a jejich žádaných lokálních produktů, například medu.

V Londýně sídlící společnost Savannah Resources, která by měla těžbu u vesnice Covas do Barroso zahájit zřejmě už příští rok, však slibuje velký prospěch portugalské ekonomice. Tvrdí, že plánovanou patnáctiletou těžbou získá odhadem 1,3 miliardy eur. Slibuje i šetrný způsob dobývání suroviny, čemuž ale místní nevěří a poukazují na to, jak krajinu poničily už jen přípravné práce.

Otázkou je, jak se k dobývání lithia a dalších materiálů do baterií postaví další unijní země, které s ním mají smělé plány. V severozápadním Finsku už loni Sámové projevili obavy, že hlad po surovinách zničí unikátní divokou krajinu, naruší pastviny pro soby a ohrozí tradiční způsob života. „Není možné, aby chov sobů a dolování koexistovaly ve stejné oblasti,“ domnívá se podle The Barents Observer pastevkyně Minna Näkkäläjärviová.

V Německu se provádí průzkum těžby v údolí Rýna, kde je podle odhadů lithium až pro 400 milionů elektromobilů. Australská společnost Vulcan Energy Resources uvádí, že tam úspěšně prověřila šetrný způsob těžby z geotermálních vod. Podle zpráv z německých médií se však obyvatelé obávají, že těžba bude působit otřesy vedoucí k poškození budov. Někteří odborníci navíc zpochybňují ekonomickou udržitelnost uvedeného způsobu extrakce.

Zásoby lithia byly objeveny i v oblasti východních rakouských Alp. Momentálně nejsilnější protesty se však odehrávají za hranicemi unie v Srbsku. O víkendu v Bělehradu protestovaly tisíce lidí proti rozvoji velkého lithiového dolu, který má otevřít společnost Rio Tinto.

„Naším požadavkem je, aby vláda zrušila všechny závazky vůči firmě,“ citoval web Rádia svobodná Evropa/Rádia Svoboda organizátora Aleksandara Jovanoviče. Petici proti těžbě podepsalo přes sto tisíc lidí.

Využití českého lithia se zatím zkoumá

Zásoby „bílého zlata“ se nacházejí i v České republice, a to na Cínovci v Krušných horách. Odhaduje se, že tam leží tři procenta známých světových rezerv, část na německé straně.

Společnost ČEZ chce podle srpnových zpráv rozhodnutí o komerčním využití tamního lithia učinit zhruba za dva roky. Finální studie proveditelnosti by měla být hotová v květnu příštího roku.

„O metodě, kterou použijeme na zpracování, bychom rádi rozhodli v roce 2023 tak, abychom dokázali najet s výrobou v roce 2025, aby se nám tento harmonogram potkal s harmonogramem využití lithia při výrobě baterií, především baterií do elektromobilů,“ uvedl minulý měsíc ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.