Velká basketbalová láska: vzdálenost k polibku 36 centimetrů
Sedmá minuta nedělního zápasu první basketbalové ligy mezi domácími Lions Jindřichův Hradec a hostujícím Protonem Zlín. Hradecký pivot Ivo Prachař si už po několika vteřinách na hřišti připsal první faul. „Ale vždyť jen stál,“ divila se jeho přítelkyně Eva Petříková výroku rozhodčího.¨
Nevynechá žádné domácí utkání svého partnera, které nervózně prožívá. Spolu s dalšími přítelkyněmi a ženami hradeckých basketbalistů sedává těsně za lavičkou ve druhé řadě.
V desáté minutě Prachař poprvé skóroval, když se elegantně obtočil kolem protihráče a nekompromisně zakončil. Za bouřlivého ohlasu diváků si Eva jen tak pro sebe šeptla: „Šikula,“ a dál držela palce domácím.
Když sudí viděl druhý nedovolený zákrok, pronesla jen: „Pískají blbosti.“ Za celé utkání byl nakonec Prachař vyloučený pětkrát. „To byl ale zápas. Dneska ho nenechali vůbec hrát,“ poznamenala Petříková na adresu rozhodčích.
K porážce Zlína 88:61 sice přispěl čtyřmi body, ale na palubovce strávil jenom sedm a půl minuty. „Měl jsem smůlu. Rozhodčí viděli vždycky jenom mě. Ale hlavně že se klukům dařilo a vyhráli jsme,“ oddechl si Ivo.
Právě ve Zlíně se mladí sportovci před dvěma roky seznámili. Oba hrávali v jednom klubu a jejich pohledy se potkávaly na palubovce při trénincích, které na sebe navazovaly. Vzájemná jiskra přeskočila při společných posezeních obou týmů.
„Když jsem ho uviděla poprvé, hned jsem věděla, že je to ten pravý,“ tušila Eva, že mladému muži neodolá. Podle Iva ho tehdy uhnala.
Ve společné domácnosti samozřejmě řeší basketbalové problémy. „Jsou na denním pořádku. Po zápase mi Ivo říká, co dělám dobře nebo špatně. Ale i já mu radím, co by mohl zlepšit,“ prozradila Eva, která jako dorostenka získala s Olomoucí mistrovský titul. Naposledy hrávala ve Zlíně, v Hradci si občas odskočí potrénovat s místními ženami. Společně sledují i televizní sportovní přenosy, které vzájemně rozebírají. I když se občas neshodnou, hádkou podle nich slovní rozepře neskončí. „Když třeba pochválím nějakého hráče, Ivo mu ihned vytkne jeho chyby. Sice se rafneme, ale to jen ze srandy,“ vysvětlila dívka se smíchem.
Oba jsou nekonfliktní typy a vzájemně se doplňují. I domácí práce mají spravedlivě rozdělené. Zatímco Ivo běžně vysává, jeho přítelkyně pere. „A když Eva vaří, já myji nádobí. Někdy to i prohodíme,“ přiznali. Jejich oblíbeným jídlem bývají smažená vajíčka. „Ale nejlepší, co umí, je hemenex,“ pochvaluje si Eva. Její přítel si zase rád pochutná na těstovinách nebo kuřecích nudličkách s rýží.
S výškou bývají často problémy
Výška bývá pro dvě stě osm centimetrů vysokého muže někdy problém. Má velikost oblečení XXL a ne vždycky ji v obchodech sežene. Boty s velikostí třináct a půl si Ivo raději objednává. „Vše už se dá naštěstí běžně sehnat na internetu,“ řekl přerostlý mladík.
Když spolu ještě pár nebydlel a vídával se po delší době, připadal Evě její přítel poměrně velký. „Jéé. Zase jsi o kousek vyrostl,“ žasla. Ale kvůli polibku na přivítanou nemusela hledat něco pod nohy. „Ivo se ohne, už má praxi,“ dodala.
Dvojice nepotřebuje k životu ani auto, a to nejen kvůli výšce. „Rádi chodíme na procházky do okolí. Hlavně před zápasem,“ prozradili. Omezený přístup má ale hradecký basketbalista na místní zámeckou věž. I přes upozornění průvodkyně se tam zranil. „Když jsem šel dolů, nechal jsem na stropu kus kůže z hlavy,“ vysvětlil Ivo. Problémy mívá i v prostředcích hromadné dopravy. Nemůže jet nikam na dovolenou autobusem nebo letět letadlem. Nevydržel by sedět deset hodin v kuse.
Dvojice by ráda navštívila hradecké kino. Ale kvůli výšce zůstávají raději doma. „Ještě jsme tam nebyli. Těžko bych se se svojí postavou do sedadla naskládal. Nerad bych ostatní před sebou omezoval,“ posteskl si.
Velkou zálibou basketbalového páru je sport. Tím, že Ivo sleduje veškeré sportovní dění, se mu občas zdají bláznivé sny.
„Dost všechno prožívám. Už jsem dokonce vyhrál Ligu mistrů ve fotbale. Ve finále jsem nastoupil za Juventus a porazili jsme Manchester United dva nula. Po přihrávkách Pavla Nedvěda jsem dal oba góly,“ svěřil se basketbalista.
Jeho dalším koníčkem je muzika. „Jednou se ráno probral a okamžitě mi hlásil, že si zazpíval na koncertě se skupinou Tři sestry,“ prozradila Eva Petříková.
Zdál se mu dokonce už i basketbalový sen. Ale lepší než ve skutečnosti nebyl. Nedokázal prý ani chytnout balon. „Ráno jsem se probudil a hrozně se těšil, až to napravím,“ přiznal. Noční můry ho netrápí. Spíš touží po tom splnit si svůj sen. „Chtěl bych být platným hráčem. Tak, aby se týmu dařilo. Strašně rád bych vybojoval s Hradcem postup do Mattoni NBL,“ prozrazuje své přání. Vzorem mu byly slavné hvězdy z NBA. „Komu by se nelíbil Michael Jordan. Z pivotů jsem obdivoval Hakeema Olajuwona z Houstonu,“ uvedl. Jeho osobním rekordem bylo v šestnácti letech osmačtyřicet bodů, mezi muži nastřílel maximálně čtyřicet. V poslední době se ale spíš soustředí na defenzivu, hlavně doskoky.
Před každým mistrovským zápasem mívá zažité rituály. Lehké jídlo, pak nechybí ani tradiční káva.
„Tak se snaž. Bojuj a hlavně nefauluj,“ bývají poslední slova jeho drahé polovičky. Právě jeho vysoká postava předurčuje rozhodčí k tomu, že mu pískají víc faulů.
Budoucnost si zatím mladí sportovci moc neplánují. Pokud by přišla nabídka ze zahraničí, nebránili by se jí. „Jsem ochotná jít s Ivem kamkoliv,“ potvrdila Eva.