Císař František Josef I., prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo britská princezna Anna. Všichni přijeli na Velkou pardubickou.
Přesně 136 let jsou Pardubice městem koní. Vděčí za to druhému nejstaršímu evropskému dostihu - Velké pardubické. Letos se běží postodvacáté.
Hony pro smetánku
Bylo 5. listopadu roku 1874. Do cíle se řítil na plnokrevníku Fantome anglický jezdec George Sayers. Publikem projelo vzrušení.
„Dokonce přijel císař František Josef I. s manželkou Alžbětou,“ říká historička Věra Doležalová. Už ve čtyřicátých letech 19. století, kdy se zrodila tradice parforsních honů, se do Pardubic sjížděla smetánka z celé monarchie. Hony provázely nejrůznější zábavy a plesy.
„Řada účastníků honů si ve městě pronajímala nebo koupila domy, kde si vydržovala velký počet služebnictva,“ uvádí Doležalová. Tradiční hon na jelena byl spíš společenskou událostí. Když ho vystřídala steeplechase, všechno se změnilo.
„Vděčíme za to hrabatům Oktaviánu Kinskému, Emilu Fürstenbergrovi a Maxu Ugartemu. Při návštěvě Anglie viděli liverpoolskou Velkou národní, která je inspirovala k založení stejně prestižního podniku,“ říká autor knihy o těchto dvou nejslavnějších dostizích John Pinfold. Hned první Velká pardubická vzbudila ohlas po celé Evropě. Díky železnici se přijela podívat spousta lidí. Sláva steeplechase se rychle šířila. Závody se nekonaly jen v dobách války, z politických důvodů v roce 1968 a kvůli špatnému počasí v letech 1876 a 1908. Dostihy přežily i politické tlaky po roce 1948, kdy se na ně dívalo jako na symbol šlechty a buržoazie.
„Dostihový sport měl na kahánku. Koně se udrželi jen proto, že byli součástí armády,“ vzpomíná devadesátiletý Jaroslav Paděra, který byl desítky let předsedou jezdeckého klubu Slavoj Pardubice. Díky mnoha nadšencům se podařilo Velkou pardubickou udržet. Minulý ročník vidělo vrchol dostihové sezony téměř čtyřicet tisíc diváků. Trať měří 6900 metrů. Koně čeká jednatřicet překážek. Nejrychlejší zatím byla bílá klisna Sixteen v čase těsně pod devět minut.
„Pardubická dráha je se svými rozmanitými překážkami jedna z nejnáročnějších steeplechase tratí na světě. Ve srovnání s podobnými podniky v Irsku, Francii nebo Itálii je největší podívanou. Ještě nikdy jsem nespatřil impozantnější překážku, než je Taxis,“ tvrdí John Pinfold.
Historii Velké pardubické psaly velké osobnosti. Mezi nejlepší jezdce patřil kapitán Rudolf Popler. Vítěz slavného závodu z roku 1926 a 1930. Byl instruktorem jezdeckého učiliště v Pardubicích a kromě toho pracoval také jako trenér.
„Byl naším učitelem, když jsem sloužil u jezdeckého pluku. Nejlepší český jezdec. Startoval na olympijských hrách,“ vypravuje Jaroslav Paděra a vzápětí zmiňuje dosud jedinou vítězku Velké pardubické Latu Brandisovou.
Velká pardubická 2020 - kompletní informace k dostihové akci roku >>>
Zlatá éra dostihů
„V pozdějších letech jsem ji vozil na závodiště jako divačku,“ říká Paděra. Po druhé světové válce se o udržení závodiště a dostihů zasloužil major Miloš Svoboda. Absolutní hvězdou posledních 120 let je žokej Josef Váňa, vyhrál už šestkrát a ani letos nebude na startu chybět.
„Slavné období bylo bezprostředně před první světovou válkou. Teď prožíváme zlatý věk se všemi těmi výjimečnými koňmi a jezdci. Zejména s Josefem Váňou,“ dodává autor knihy Velká pardubická a Velká národní liverpoolská John Pinfold.
