„Mám rád život v komunitě,“ řekl McConnell agentuře Reuters. „Je to docela zábavné, velmi společenské.“ A pro 28letého McConnella je to také finančně dostupné. Za byt v Seattlu, kde začíná svoji kariéru stavebního inženýra, platí měsíčně 737 dolarů (téměř 15 tisíc Kč).
Maličké byty, jako je ten McConnellův, se začaly objevovat ve velkých městech po celých Spojených státech. Mají pomoci uspokojit poptávku od lidí, kteří nemají moc peněz, ale rozhodli se žít v místech, kde jsou jinak drahé nájmy.
Mikrobyty, známé také jako byty hostelového stylu, mají obvykle rozlohu včetně vlastní koupelny do 18,5 metru čtverečních. A obvykle už bývají i zařízené - postelí, někdy vestavěnou, a dalším vybavením, které šetří místo. Většinou mají i společnou kuchyň, kterou může sdílet až osm bytů, nemají ale výtah. V ceně bydlení je ale internet a energie.
Co chybí mikrobytům, pokud se rozlohy týče, to vyrovnají svou polohou. Ten McConnellův se nachází blízko živé oblasti Pike/Pine, která je plná restaurací, barů a obchodů. Nájmy mikrobytů v Seattlu se pohybují od 500 do 1000 dolarů měsíčně. Naproti tomu průměrný nájem jednopokojového bytu tam letos na jaře činil 1223 dolarů (asi 24 tisíc Kč).
Nápor na infrastrukturu
Ne každý je však tomuto trendu bydlení nakloněn. Obyvatelé domů a bytů v blízkosti McConnellovy lokality se obávají, že rostoucí obliba mikrobydlení ohrozí místní infrastrukturu. Ta by prý nemusela stačit a může také zhoršit dopravní zácpy a parkování. Tento druh bydlení nemusí splňovat ani stejné předpisy pro stavbu a ochranu životního prostředí, jaké musejí splňovat nově rekonstruované klasické byty. Podle definice totiž mikrobyty nejsou bytovou jednotkou. Ta totiž musí mít i svou vlastní kuchyň.
Třeba pro Carla Wintera jsou mikrobyty v jeho blízkosti noční můrou. Založil proto skupinu, která bojuje za přiměřenou hustotu bydlení v Seattlu. „Naší velkou obavou je, že nemusí projít stejnými regulačními procesy, jako kdokoliv jiný,“ dodává.
Příležitostné příbytky
Starosta Seattlu Mike McGinn ale mikrobytům fandí, stejně jako člen městské rady Richard Conlin. „Soukromý sektor vytváří dostupné bydlení pro lidi, kteří ho chtějí. V podstatě je to dobrá věc,“ uvádí Conlin. Mladí lidé, kteří začínají, anebo pracovníci ve službách či důchodci s omezenými příjmy, ti všichni potřebují dostupné bydlení, dodává Conlin. Podle mluvčí oddělení vývoje a plánování Cindy Wilderové bylo od roku 2006 předloženo celkem 41 projektů na mikrobyty. Schváleno jich bylo 28 a o dalších 13 se jedná.
San Francisco, ilustrační foto
V San Francisku zvažují, že by se mikrobyty mohly stát i bydlením pro příležitostné přespání dobře placených technologických zaměstnanců, kteří bydlí na předměstí. Ideálním bydlením by tyto mikrobyty mohly být rovněž pro studenty vysokých škol, kteří mají problémy najít ve městě dostupné bydlení.
S mikrobyty se rozhodl experimentovat i New York. Loni město vyhlásilo pilotní program rozvoje tohoto bydlení, první jednotka s 55 byty by měla být dokončena na Manhattanu v září 2015. Mikrobyty podporuje i Boston, podle kterého město musí zajistit více bytů pro seniory a zaměstnance. K tomu se hodí právě mikrobyty.
