Vicemistr chce titul pro Adrianu

Stejně jako tenista Ivan Lendl toužil po vítězství ve slavném Wimbledonu, prahne po světovém triumfu ve fitness František Bartoš.

Lendl se dvakrát probil až do finále váženého turnaje, Bartoš ze světových šampionátů dovezl už pět stříbrných medailí. A na rozdíl od legendárního Lendla ještě může o svůj vysněný triumf bojovat. V říjnu v Mexiku to bude jeho už sedmý pokus.
„Chci to už zlomit. Říkám to každý rok, že konečně vyhraju, a budu to říkat až do doby, než opravdu vyhraju,“ usměje se dvaatřicetiletý svalovec z Ústí nad Labem.

Proč vůbec tolik toužíte o titulu mistra světa? Máte pět stříbrných medailí, i to je přece velký úspěch.

Mojí největší motivací je dcera Adriana, které je dva a půl roku. Probíral jsem archiv a z dřívějších závodů mám strašně málo fotek i videozáznamů. Teď tu moji cestu za zlatem točím i s televizí Nova, k vidění je to na jejich webu. Jednou by z toho měl vzniknout film. Chci, aby si dcera mohla za pár let říct: Tak tohle byl můj táta. Aby na mě mohla být jednou pyšná.

Dcera je hlavní motivací?

Kvůli ní bych to chtěl zvládnout. A taky chci samozřejmě vyhrát proto, abych uspokojil svoje ego. Ale už je mi dvaatřicet let, nevím, jestli to ještě půjde. Ani ne kvůli věku, ale jsem teď tak časově zaneprázdněný a mám tolik pracovních aktivit, že nevím, jestli to půjde dát dohromady. Určitě měsíc před závody musím vysadit pracovně, abych mohl pořádně trénovat. Ale je to bohužel o penězích. Sháním sponzory, něco mám přislíbené, ale pořád nejsou. Soutěž se koná v Mexiku 1. října, odlétáme až 30. září. To je taky problém, protože tím pádem není možnost žádné aklimatizace. Hned půjdu závodit. Bude to moje sedmé mistrovství světa.

Máte pět druhých míst, jak jste vlastně dopadl na tom šestém šampionátu?

Nechci to moc rozebírat, naštval jsem si rozhodčí. Nesouhlasil jsem s výsledkem, uklonil jsem se a odešel z pódia. Nechtěl jsem se fotit s monstrem nebo robotem. Podle mě nebyl připravený tak, jak by bylo vhodné.

Narážíte na doping?

Víc k tomu neřeknu. Jen to, že sám jsem na dopingové kontrole pozitivní nebyl.

Od té doby jste nezávodil?

Měl jsem skoro tři roky pauzu, udržoval se jen tak zlehka tréninkem. Teď jsem zabral, trénuju víc. Třikrát týdně, pak den odpočinku. A takhle až do odletu do Mexika.

Máte vůbec účast na mistrovství světa jistou?

Musím projít nominací, která bude za čtrnáct dnů ve Vyškově. Tam se chci kvalifikovat do týmu A, kde jsou lepší podmínky. Svaz vám nedá ani korunu, musíme si jako sportovci hradit letenku, ubytování i startovné. Výjezd do Mexika vychází tak na třicet až pětatřicet tisíc korun. A celkový rozpočet i s dvouměsíční přípravou je kolem dvou set tisíc. Když se dostanu do A týmu, zaplatím aspoň menší startovné a méně za ubytování.

Na čem záleží, abyste se dostal do A týmu?

Měl bych tam patřit, sledují se dlouhodobé výsledky. Nedostal bych se tam jedině v případě, že by někdo dosáhl v Česku lepších výsledků ve fitness než já. To zatím nehrozí.

Jak bude vypadat vaše sestava. Co teď frčí?

Hlavně choreografie. Mám dva poradce, jeden umí znakovou řeč pro neslyšící, to tam chci zařadit. Druhý mi pomůže s konceptem. A akrobacii budu používat pořád stejnou. Na ni mám také specialistu, pak ještě tréninkového sparring partnera.

Pomohlo by vám zlato i ve vaší budoucí kariéře?

Možná v obchodě. Třeba by do našeho fitka chodilo víc lidí. Řekli by si: Půjdeme se tam na něj podívat a třeba nám něco poradí. A zatrénujeme si s mistrem světa.