Už první den letošního roku si lidé mohli na této vodní nádrži na jihovýchodě Třebíčska vyzkoušet nebývalé povyražení: zimní vyhlídkové plavby od hráze u Kramolína až ke Stropešínskému mostu a zpět. „Přehradu znám jak své boty, a to doslova – prochodil jsem ji jako mladý kluk ještě před jejím zatopením,“ říká kapitán lodi Horácko Petr Prokeš.
Parník se původně pod jiným názvem plavil po kamencovém jezeře u rakouského Salzburgu. Čekala však na něj ještě další kapitola jeho vodní kroniky.
Loni jej řidiči na speciálním vozidle a po vodních cestách přepravili do Čech a v listopadu pak lodníci nově natřený a vyšňořený parník spustili na hladinu Dalešické přehrady.
Plavby parníku jsou možné díky zvláštní vlastnosti Dalešické přehrady, která ani v zimě nezamrzá. To je způsobeno neustálým kolísáním její hladiny. Její hlavní přítok Jihlava dává přehradě málo vody, a tak vodu energetici v noci do přehrady přečerpávají z níže položené nádrže Mohelno. Za denní špičky spotřeby energie pak přečerpaná voda slouží upouštěním z Dalešické přehrady k výrobě elektřiny.
Plavil se z Hamburku do Holandska, Dánska či Belgie. Teď plavební kapitán I. třídy Petr Prokeš svírá v rukou kormidlo výletního parníku Horácko. „Už jsem měl dost kočovného života, táhlo mě to domů,“ přiznává Prokeš, který je třebíčským rodákem.
Jeho cesta z Třebíče na lodě u evropských břehů a zase zpět na Vysočinu začala v rodné ulici, stylově nesoucí jméno Na Potoku. Protékal tam potok z jezírka v Libušině údolí. Tam jsme jako kluci prožívali moc krásných chvil, chytali ryby, stavěli hráze, v zimě ledařili. Tam jsem získal vášeň k vodě, ke které mě to vždycky táhlo,“ přiznává Prokeš.
Chtěl prý jít k zámořské plavbě, ale zjistil, že by to byl na jeho psychiku nápor, který by možná nezvládl. „Potřebuju kontakt s lidmi, cesta do Hamburku a zpět mi docela stačila. Na zámořských plavbách se dlouho nemění lidi, plavba trvá půl roku i déle. Loď stojí třeba před Kubou tři měsíce v přístavu, ale námořníci nemohou na břeh. To by bylo nad moje síly,“ hodnotí Prokeš. Na palubě Horácka si nyní kapitán na Dalešické přehradě užije lidí do sytosti.
Zimní plavby potrvají až do 27. dubna, začínají vždy ve 13 hodin v přístavišti u Kramolína, a to o sobotách a nedělích a ve svátky. Plavba trvá od přístaviště k otočce u Stropešínského mostu a zpět přibližně hodinu. Cena lístku pro dospělého je 100 korun, pro děti a důchodce nad 75 let je poloviční.
Plná sezona začne osádce výletního parníku 22. dubna. Do té doby budou muset lodníci připravit zastávku Kemp Wilsonka, dalšími zastávkami budou Dalešice, Třesov a Koněšín.
CO STOJÍ NA VODĚ ZA POZORNOST
• Možná nejatraktivnějším bodem na přehradě je strmá Wilsonova skála s vyhlídkovou plošinou. Z vod přehrady vystupuje také ostrov, kde v dávné historii bylokeltské hradiště. Pod Stropešínským mostem upoutá Malá Wilsonova skála.
• Malebný je kemp Wilsonka, v létě je přístupná vlastní přehradní hráz. Navštivte i pivovar v nedalekých Dalešicích (místo filmových Postřižin) či rozhlednu Babylon u Kramolína.
