Vrah truchlil. Hrůzy, kter é otřásly městem

Oběťmi brutálních vrahů, kteří v posledních letech řádili v Kladně a jeho okolí, byly děti i dospělí. Týdeník Sedmička připomíná největší zločiny.

Smrt pětileté Terezy Čermákové z Kladna, ubodání a znásilnění třináctileté Barbory Němečkové z Kmetiněvsi či vraždění takzvaného Lesního vraha Viktora Kalivody.

Ten u soudu, kde se zpovídal ze zastřelení manželského páru na Brněnsku a elektrikáře z Drnku na Kladensku, uvedl, že důvodem jeho jednání bylo osobní strádání a opakovaná neúspěšná snaha zabít sám sebe. Před pár dny, 26. září, Kalivodovi sebevražda vyšla. V cele valdické věznice, kde si od roku 2005 odpykával doživotní trest, se podřezal.

Jeho smrt vyšetřuje policie. „Nic nenasvědčuje tomu, že by pochybila Vězeňská služba,“ řekl její mluvčí Robert Káčer.
Podle kriminalistů si Kalivoda oběti vybíral náhodně. Používal legálně drženou zbraň. U Vrchního soudu uvedl, že se už předtím nejméně patnáctkrát chystal vraždit i v pražském metru.

Znalci se shodli, že Kalivoda byl nadprůměrně inteligentní. Zhruba rok předtím, než odstartoval svou vražednou sérii, si ze znalostní soutěže Chcete být milionářem? odnesl šek na 320 tisíc korun.

Stovky policistů v akci

Více než na Kalivodu ale obyvatelé Kladna vzpomínají na Helenu Čermákovou, která v červnu 2001 v opilosti zalehla svou pětiletou dceru Terezu. Pak se její tělo pokusila spálit a ukryla ho v základech hájenky v lese u Kladna.
Ve vězení strávila tři roky, z města se odstěhovala.

Po dívce pátralo šest dní přes šest set policistů. Matka totiž nejprve nahlásila, že se jí dcera ztratila z hřiště na sídlišti Kročehlavy. Pravda se ukázala, až když se žena pokusila o sebevraždu. Skočila ze svého bytu ve třetím patře.
Čermáková pád přežila a policistům se jí nakonec podařilo „rozmluvit“.

„Bylo to velmi těžké s důkazy. Žádné jsme neměli, nebyli ani svědci. Věděl jsem, že jediným vodítkem musí být ona. Vypadala věrohodně, ale tušil jsem, že je klíčem k pravdě,“ vypráví po letech kriminalista Josef Roule, který Čermákovou také vyslýchal.

„Byla vychytralá”

Společně s kolegy za ní chodil i do nemocnice.
„Musel jsem si k ní najít cestu a to nešlo jinak, než aby byl člověk trpělivý, aby naslouchal,“ vysvětluje Roule.

Za Helenou Čermákovou docházel několik týdnů. „Myslím, že byla především nemocná. Na druhou stranu jí ale nechyběla vychytralost, všechny kroky měla promyšlené. A úplně jí scházel vztah k dětem,“ vzpomíná Roule.

Než policie případ uzavřela a Čermákovou předala soudu, báli se Kladenští, že po městě chodí šílený vrah.

Vrah zapaloval svíčky

Stejný strach prožívali o tři roky později také obyvatelé Kmetiněvsi, když zjistili, že někdo na Nový rok kolem páté hodiny odpoledne ubodal a znásilnil jednu z místních dívek.

Sotva třináctiletou Báru lidé našli jen pár desítek metrů od místa, kde jí brutálně zavraždil její spolužák Robin: kousek od silnice mezi Kmetiněvsí a Hospozínem. Tragédii tam stále připomínají květiny.

„Od začátku bylo jasné, že vraždil někdo z místních. Na Nový rok se tu moc cizích lidí nikdy neobjevuje,“ říká starosta obce Luděk Kvapil (na snímku s květinami na místě činu).
Lidé se mezi sebou podezřívali tak dlouho, až přišli s plánem.

„Vznikl v hospodě. Chlapi si vymysleli, že dají DNA na testy,“ vzpomíná Kvapil. A právě to nakonec mladého vraha pomohlo usvědčit.
„Předtím by nás ani nenapadlo, že vraždilo dítě. A Robin se tvářil jakoby nic, chodil zapalovat svíčky a říkal, že kdyby toho, kdo to udělal, dostal do ruky, dal by mu co proto,“ vypráví Kvapil.

Starosta si vyčítá, že tragédii mohl zabránit. „Na Nový rok vždy kolem páté chodíme s rodinou cestou, kde se to stalo, na procházky. Tehdy jsme nešli…“ říká Kvapil.
Protože čin Robin spáchal jako nezletilý, neskončil ve vězení, ale ve výchovném ústavu. Nyní už je na svobodě.

„Nemůžeme se smířit s tím, že si chodí volně po světě a je otázkou času, kdy někomu zase ublíží,“ říká Kvapil, který je jedním z hlavních iniciátorů takzvané Kmetiněveské výzvy. Ta mimo jiné požaduje trvalý dohled nad mladistvými vrahy. Podpisem ji zatím podpořilo 460 tisíc lidí.