Jez smrti. Takové označení má jez na řece Ohři v Radošově. Za léta se utopila již řada neukázněných vodáků, kteří přecenili síly a pokusili se nebezpečný jez sjet.
Padesátka lidí však žije dál. Předčasné smrti je z náruči vytrhl amatérský záchranář Jan Čečrle. V anketě Sedmičky Hrdina roku 2010 znamenal jeho úspěšný boj o lidské životy vítězství v městském kole.
„Já na pocty moc nejsem, ale vítězství v anketě mě opravdu potěšilo. Mám z toho radost. Je to taková odměna po všech těch letech nezájmu,“ říká skromně záchranář.
Naposledy se nebezpečný jez stal osudný loni v létě sedmnáctileté dívce. Další čtyři lidi, kteří na raftu jeli spolu s ní, ale Čečrle vrátil do života. Spolu se svým vnukem. Celkem zachránil padesátku lidí. Kolik přesně lidí odvrátil od předčasné smrti na Ohři, jedné z nejpůvabnějších českých řek, Jan Čečrle neví. Statistiky si nevede.
„Už je to dávno, co jsem zachránil prvního člověka. To je asi dvacet let. Zájem o to, co dělám, se rozvířil po případu pěti vodáků z loňského léta. Sousedka to celé viděla a napsala pak do novin,“ vybavuje si záchranář.
„Na zahrádce mám králíky a šel jsem jim zrovna pro trávu, když jel ten raft. Stačil jsem tak dvakrát seknout kosou a už jsem běžel zachraňovat. Kdybych králíkům pro trávu nešel, zůstalo by tam asi všech pět lidí,“ vzpomíná Čečrle.
Za své dobrovolné záchranářské služby se Jan Čečrle dočkal ocenění Osobnost desetiletí za mimořádný přínos kraji v anketě Karlovarského kraje.
Záchranář bydlí v Radošově, jen kousek od osudného jezu. Poblíž něj i celý život pracoval ve vodárně.
„Bydlím tady už přes třicet let. K jezu to mám asi dvacet metrů. Když je na jezu normální stav, koupou se pod ním lidé. Ale když stoupne voda, je nebezpečný,“ přibližuje Čečrle.
Na záchranu používá speciální zlepšovák. Vodákům hází plastový kanystr na laně. Kanystr je částečně naplněný vodou, kvůli vyvážení.
„Klasický, záchranný kruh je moc těžký. Ten bych do těch míst nedohodil,“ vysvětluje. Čečrle
Nikdy se mu nestalo, že by jej někdo ze zachraňovaných v panice stáhl za provaz do vody. „Dávám si velký pozor, protože kdybych tam sletěl, zůstal bych tam taky. Chce to opatrnost a šikovnost,“ poznamenává záchranář. Za svou záchranářskou kariéru toho Jan Čečrle zažil už hodně. Jsou nějaké okamžiky, které mu utkvěly v paměti?
„Pamatuju si na jednoho černocha. Jednak mi jako jediný přišel poděkovat a přinesl mi dvě láhve vína, a jednak si vzpomínám, jak potom, co jsem ho vytáhl a měli jet dál, už ani za nic nechtěl do lodi vlézt zpátky. Byl to chlap jako hora. A pamatuju si také jednoho Němce, který sjížděl horské řeky. Chtěl jez sjet, ale převrátil se. Naštěstí se neutopil, podařilo se mu nějak vymotat a o kus dál pak vylezl z vody. A samozřejmě mi utkvěl ten loňský případ, to bylo smutné,“ vzpomíná Čečrle.
Jako čerstvý důchodce zasvěcuje do záchranářství svého šestnáctiletého vnuka. „Už ví, co má dělat. Ale jez by se měl upravovat, podobně jako ho upravili v Tuhnicích v Karlových Varech, měl by být bezpečný. Našich služeb pak nebude potřeba. Už aby to bylo, vždycky se najde nějaký „hrdina“, který jez chce sjet,“ říká vodácký anděl strážný.
JAK JSTE HLASOVALI
1. Jan Čečrle - 66 hlasů
2. Dal. Petrides, František Sára a Václav Pikrt - 42 hlasů
3. Dušan Maceček - 13 hlasů
4. Pavel P. Ries - 11 hlasů
5. Alois Kůrka - 11 hlasů
6. Ladislav Gerendáš - 5 hlasů
7. Marie Nováková - 3 hlasy
Pravidla hlasování
Každý může v daném kole hlasovat jednou, a to pouze na webu. Kvůli možné manipulaci s výsledky jsme zavedli registraci hlasujících, získané údaje využijeme pouze pro účely hlasování.
