Všeobecný názor lidí, že na krizi vydělávají jenom exekutoři, je mylný, tvrdí Jiří Prošek. Problémy podle něho začíná mít i takzvaná střední třída. Všem, kdo mají hluboko do kapsy, pomáhá bezplatná poradna. Ta funguje v Praze a Brně a v blízké době by měla být k dispozici i v Plzni.
Nakolik je podle vás pravda, že v současné krizi je exekutor jeden z mála lidí, který vydělává víc než kdy jindy?
Prakticky vůbec. Jako soudní exekutor bych měl asi říci „bohužel“. Je sice pravdou, že jsem stejně jako asi většina kolegů zaznamenal větší nápad exekucí, nicméně se zhoršuje dobytnost vymáhaných pohledávek. Jednoduše řečeno exekvujeme více pohledávek, ale dlužníci jsou v průměru chudší než třeba před rokem, takže máme více práce s velmi pochybným výsledkem, a tedy i výdělkem. Velmi častým jevem je i to, že proti dlužníkovi je vedeno najednou více exekucí, a tedy naše exekuce je na příklad pátá v pořadí. Častěji jsou dlužníci také předlužení, což je spíše práce pro insolvenčního správce než pro nás.
Jaké jsou podle Vás vyhlídky do budoucna? Můžeme věřit rčení, že chudí lidé budou ještě chudší (a bohatí bohatší)?
Toto mohu z pozice soudního exekutora těžko hodnotit. Jako člověk s ekonomickým vzděláním, který se zajímá o naši ekonomiku a politiku, si troufám říci, že Vámi uváděné zjednodušení není bohužel do určité míry daleko od pravdy. Nicméně těžko lze tak moc generalizovat. Doopravdy chudí lidé - lidé žijící okolo životního minima, už samozřejmě být podstatněji chudší nemohou. Závažnějším problémem jsou podle mě potenciální problémy tzv. střední třídy- zejména lidí, kteří si pořídili řadu věcí, včetně nemovitostí, na úvěr a nepočítali s tím, že na příklad přijdou o práci apod. Cenným „zbožím“ jsou dnes peníze a likvidita, banky zpřísnily přístup k úvěrům, ukončují firmám poskytnuté provozní úvěry, či je zpřísňují, firmy mají tak problém s cash flow, musejí omezit výrobu, propustit zaměstnance. Obávám se, že se v souvislostí s krizí ještě řada firem dostane do finančních problémů, firmy si navzájem nebudou platit, a že dozná renesance dnes již zapomenutý pojem devadesátých let - druhotná platební neschopnost. V této souvislosti budou exekutoři hrát důležitou roli, neboť samozřejmě není fér, aby zkrachovala jinak životaschopná firma, jíž její odběratelé neplatí závazky. Zrovna nedávno jsem vedl exekuci, kde nám věřitel prakticky obden volal, jak vypadá vymožení jeho pohledávky, neboť jemu samotnému hrozila exekuce, jež by pro něj znamenala krach firmy a nezbytnost propustit 12 lidí. Naštěstí se pohledávku podařilo vymoci včas. Nicméně obávám se, že v souvislosti s krizí bude přibývat obdobných příběhů se smutnějším koncem. Do velkých problémů se samozřejmě mohou dostat i bohatí lidé, stačí, aby měli své bohatství uložené např. v nemovitostech, jejichž cena může výrazně klesnout a oproti tomu měli větší úvěry. Jediný, kdo skutečně na krizi pravděpodobně vydělá, jsou lidé disponující velkou hotovostí, ti se finančních problémů bát nemusí a naopak jim krize umožní koupit levně aktiva, a tedy ještě více zbohatnout.
Jak snadno se podle Vás může dostat do hledáčku Vašeho úřadu?
Předně, aby byla proti dlužníkovi vedena exekuce, musí mu nejdříve nezávislý soud rozsudkem uložit dluh zaplatit, tedy musí prohrát soudní spor se svým věřitelem. V rozhodnutí soudu je vždy stanovena lhůta, ve které má dlužník zaplatit, pakliže ani v této lhůtě nezaplatí, může věřitel požádat soud o nařízení exekuce a pověření exekutora. Zjednodušeně tedy dlužník vždy dopředu ví, že má zaplatit určitý dluh, protože ví, že k tomu byl odsouzen soudem. Výjimkou jsou jen případy, kdy dlužník nepřebírá poštu soudu nebo má trvalé bydliště vedeno na adrese, kde se nezdržuje.
Nakolik musí být člověk zadlužený, aby mu exekutor zabavil nemovitost a z toho dotyčného se stal bezdomovec?
To záleží samozřejmě na hodnotě nemovitosti. Způsob exekuce musí být vždy přiměřený vymáhané pohledávce. Žádný exekutor by určitě nevydražil byt v Plzni pro pohledávku 30.000,- Kč. Jiná situace samozřejmě bude, kdy malý byt bude v zdevastovaném domě kdesi na samotě. V takovém případě může být hodnota bytu třeba 60.000 Kč a jeho prodej by nebyl nepřiměřený. Otázku bydlení dlužníka samozřejmě primárně exekutor neřeší, jeho zákonným úkolem je vymáhat pohledávku. Nicméně každý soudní exekutor se vždy nejdříve pokusí vymoci pohledávku jiným způsobem (nemovitost sice postihne, avšak nezačne ji dražit), a to již z toho prostého důvodu, že nemovitost je při lhůtách stanovených v zákoně možné fakticky vydražit nejdříve cca 7-12 měsíců po nařízení exekuce. Dlužník má tedy i zde čas dražbě nemovitosti zabránit a dluh zaplatit.
Při Vašem úřadě údajně vzniká jakási poradna pro lidi, kteří se ocitli bez prostředků. Jak jim právě ona pomůže?
Tato bezplatná poradna nevznikla při našem úřadě, ale při Exekutorské komoře a podílejí se na ni všichni soudní exekutoři. V současné době funguje vždy jeden den v týdnu v Praze a v Brně. S ohledem na obrovský zájem budeme v krátké době otevírat rovněž poradnu v Plzni a v Jihlavě. Rádi bychom poradny zřídili ve všech krajských městech. V poradnách jsou vždy dispozici buď přímo soudní exekutoři, popř. právníci exekutorských úřadů. Dosavadní zkušenosti ukazují, že exekuční řízení je značně složité a lidé mu nerozumějí, takže se často brání chybnými prostředky. Několikrát se mi dokonce stalo, že takto chybně postupovali i účastníci zastoupení advokátem. Je vcelku logické, že exekuční řízení zná nejlépe exekutor, takže je samozřejmě schopen nejlépe poradit. Několikrát jsem byl dotazován, zda vlastně neradíme „proti sobě“, přičemž toto je velmi zkreslený pohled. Předně v rámci exekucí se nedostávají do nepříjemností pouze věřitel a dlužník, ale často jsou to i tzv. třetí osoby - rodiče dlužníka, sousedi, spoluvlastníci dlužníkovy nemovitosti. Kromě toho soudním exekutorům samozřejmě vadí, když účastníci řízení nebo tyto třetí osoby postupují nesprávně a následně šíří informace o tom, že exekutor nepostupoval korektně, že je schválně poškodil. Kolikrát má přitom takový nesprávný postup jednoduché řešení, které ale lidé s ohledem na složitý exekuční řád neznají. Bezplatné právní poradny sice fungují krátkou dobu, ale pozitivní ohlas na ně je veliký.
Setkal jste se Vy osobně nebo Vaši vykonavatelé s násilím ze strany postihovaného člověka? O jaké typy lidí šlo?
Zažil jsem, kdy se mě urostlý dlužník snažil chytit pod krkem, mával mi před obličejem pěstí a vyhrožoval mi, že mi zabije. Jednalo se o podnikatele, který podle mého názoru svoji společnost vytuneloval, přijel v autě cca za milion korun a rovnou mi oznámil, že na to auto se ani nemám koukat, protože je vlastní jeho syn, kterému je 18 let. Napadení šetří policie, neboť soudní exekutor má postavení veřejného činitel. Obecně lze ale říci, že se lidé chovají při exekuci rozumně, exekutor skutečně nemůže za to, že věřitel vymáhá zaplacení své pohledávky. Kromě toho soudní exekutor dostává pouze rozhodnutí soudu o nařízení exekuce s uvedením věřitele, dlužníka a částky, kterou má vymáhat. Soudní exekutor ani neví, zda vymáhá pohledávku z nezaplacené faktury, nesplaceného úvěru či půjčky od lichváře. Toto je čistě na soudu, aby rozhodl, zda bude dlužník k zaplacení pohledávky odsouzen.
Mohl byste vysvětlit kolik činí náklady exekutora když se třeba dvousetkorunová pokuta za jízdu „na černo“ v tramvaji vyšplhá po několika letech na kupříkladu dvanáct tisíc?
U takovéto pohledávky činí dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti odměna soudního exekutora 3000 Kč a paušální náklady exekutora 3.500,- Kč, k tomu je nutné připočíst 19% DPH, které exekutor odvede státu. Zbývající část je odměna advokáta věřitele a jeho DPH. Odměna advokáta věřitele bývá dlužníky často přičítána exekutorovi, protože je o ní rozhodováno v jednom rozhodnutí s odměnou exekutora. Je nezbytné si uvědomit, že s vedením každé exekuce jsou spojeny nemalé náklady - jen čisté poštovné činí obvykle nejméně 1.000,- Kč. K tomu je nezbytné připočíst personální náklady na úředníky, případné cestovní výlohy a samozřejmě čistou odměnu exekutora. Exekuce je obrovské množství papírování, pošty a souvisejících úkonů. Příliš to nekoresponduje se zažitým obrazem soudního exekutora coby člověka, který prochází byty dlužníků a zabavuje jim věci. Soudní exekutoři byli pověřeni prováděním výkonů rozhodnutí proto, že soudy v této oblasti selhávaly (vymahatelnost rozsudků činila méně než 5%). Stát svěřil soudním exekutorům určitou veřejnou moc a provádí nad nimi dohled. Soudní exekutoři provádějí exekuce na své nemalé riziko, svoji odpovědnost a na své nemalé náklady, a tedy by za to měli být spravedlivě odměněni. Odměna je stanovena obdobně jako odměna advokátů a notářů - jasnými sazbami. Realita je ovšem taková, že na některé exekuci soudní exekutor vydělá, na některé prodělá, ale součet by měl být kladný.
Proč jste se rozhodl pro práci exekutora?
Mým hlavním důvodem byla rodina. Vykonával jsem osm let advokacii, vybudoval jsem jednu z největších advokátních kanceláří v Plzni. Povaha advokacie je ale bohužel taková, že jste do určité míry „otrokem“ své práce a svých klientů. Soudy se Vás neptají, zda Vám mohou nařídit soudní jednání v Ostravě na 8,30 hod. Klient Vám často přijde s tím, že potřebuje podat odvolání den před koncem lhůty či sepsat složitou smlouvu za pár dní. Klienti bývají velmi často ve velmi vážných životních situací a potřebují rychle pomoci. Odmítli byste je? Obtížnost advokátního povolání chápe doopravdy jen advokát. Výsledkem bylo to, že jsem v práci často trávil 12-14 hodin denně, víkendy, svátky. Když se nám narodila první dcera a já ji pro práci prakticky nevídal, rozhodl jsem se advokacii opustit. Práce soudního exekutora je sice také časově náročná, ale většinou si svoji práci organizujete sám, takže bývám do sedmi večer doma. Musím říci, že jsem si sice finančně podstatně pohoršil oproti advokacii, na druhou stranu kvalita života a možnost strávit více času se svojí rodinou za to určitě stojí.
Na závěr bych Vás požádal o Váš stručný životopis (kolik Vám je let, co a kde jste studoval, jestli žijete v Plzni, jestli jste ženatý a máte děti a podobně).
Je mi 33 let. Jsem absolvent Právnické fakulty ZČU a Vysoké školy ekonomické Praha (obor mezinárodní obchod). Od roku 2000 jsem vykonával advokacii - nejdříve jako koncipient, následně jako advokát. Od 15.1.2008 jsem byl Ministrem spravedlnosti jmenován exekutorem. V dubnu 2009 jsem byl zvolen viceprezidentem nového prezidia Exekutorské komory, kde se intenzivně snažíme o zlepšení renomé soudních exekutorů. Hovořím čtyřmi cizími jazyky. Žiji v Plzni. Jsem ženatý a mám dvě dcery. Mé zájmy jsou rodina, politika, literatura a kolečkové brusle.
