Devatenácté století ve Spojených státech dalo vzniknout mnoha mogulům - rodinám, které pohádkově zbohatly a ovládaly celá hospodářská nebo obchodní odvětví. Patřila k nim i rodina Guggenheimů. Z ní vzešel zakladatel jednoho z nejslavnějších výtvarných muzeí, Guggenheimova muzea v New Yorku, od jehož narození 2. února uplynulo 160 let.
Její zakladatel, aškenázský Žid Meyer Guggenheim, přicestoval do Ameriky v roce 1847 ze Švýcarska a udělal štěstí v důlním průmyslu. Druhého února 1861 se mu narodil syn Solomon, čtvrté z celkem deseti dětí. Ze všech sourozenců se Solomon Guggenheim potatil možná nejvíce. Založil vlastní těžařskou firmu na Aljašce a již tak nesmírné jmění dál úspěšně rozmnožil.
Na rozdíl od otce byl však nejen obchod jeho životem. Již v mládí začal budovat také sbírku výtvarného umění. Orientoval se na staré mistry, což na konci 19. století nebylo nic neobvyklého. Neobvyklé však bylo, když se po první světové válce zcela stáhl ze světa byznysu a v pokročilém věku se přeorientoval na umění ryze současné, tehdejší „ne-objektivní“ avantgardu.
V roce 1930 navštívil studio Vasilije Kandinského v německém Dessau a vykoupil, co se dalo. Díky tomu jeho muzeum dodnes vlastní největší Kandinského sbírku na světě. V roce 1937 pak založil nadaci svého jména, která se orientovala již pouze na podporu současného a moderního umění.
Jádrem jeho sbírky se kromě Kandinského stala také díla Paula Kleeho, Marka Chagalla, Amedea Modiglianiho nebo Pabla Picassa. Své akvizice vystavoval pro veřejnost v apartmá hotelu Plaza v New Yorku.
Ani sebevětší apartmá ale nemohlo stačit stále se rozrůstající sbírce. Pověřil tedy nadaci vybudováním vlastní zcela nové muzejní budovy. S úkolem oslovil architekta Franka Lloyda Wrighta.
Rozhodně to nebyl snadný úkol. Wright na projektu strávil patnáct let, během kterých nakreslil 700 skic. Nakonec se do symetricky kompaktního centra New Yorku podařilo prosadit velmi atypickou budovu - zdola se rozšiřující spirálovitý objekt připomínající mušli a vycházející z čistě organického pojetí architektury.
Vnitřní prostor je tvořen stoupající kruhovitou galerií osvětlenou centrální kupolí, jejíž zdi nejsou ani rovné, ani svislé. Wright ani Guggenheim, který zemřel v roce 1949, se již otevření svého největšího díla v roce 1959 nedožili. Jistě by je však uspokojilo vědomí, že Muzeum Solomona R. Guggenheima patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější kulturní stánky světa.
Autor je spolupracovníkem redakce
