Stačilo málo a možná jsme dosud psali plnicími pery často umazaní od inkoustu. Kuličkové pero alias propiska lidem natolik zevšedněla, že ji považují za něco samozřejmého. Její vynálezce, László Bíró, od jehož úmrtí uplyne v sobotu 35 let, s ní ale měl mnoho let práce.
Bíró byl novinář a vadily mu tužky, které buď špinily papír, nebo se lámaly. Namísto inkoustu chtěl použít tuš používanou pro tisk novin, která schnula mnohem rychleji. Odlišná, hustější viskozita ale znemožnila použití u běžného pera.
Bíró tvrdil, že inspirací se mu stala hra s kuličkou. Když ta projela kaluží, zanechávala za sebou krásnou rovnou stopu. Vymyslel tak kuličku v ložisku, které umožňuje plynulou rotaci. Při doteku s papírem se kulička začne otáčet, přičemž zároveň odebírá náplň ze zásobníku a přenáší ji na plochu.
Zní to banálně, ale v praxi to byl boj. První vlastní pero představil již v roce 1931, ale stále to nebylo ono. Psát se s ním téměř nedalo. Bíró dál pracoval na zlepšení, hlavně se svým bratrem chemikem, na optimálním složení náplně. Funkční pero si nechal patentovat až v roce 1938 ve Francii.
Zároveň ale jako maďarský žid jen tak tak stačil prchnout z obsazované Evropy. Přesídlil až do daleké Argentiny, kde si nechal zapsat další patent. S přítelem Juanem Meynem založil vlastní podnik na výrobu propisek jménem Birome, což byla složenina ze jmen majitelů.
A přestože se prodávaly za dnes nepředstavitelné částky, úspěch se dostavil. Dokonce tak velký, že v mnoha zemích se kuličkovému peru dodnes říká právě „bíró“ nebo „birom“.
Rozšíření propisek pak napomohl prodej licencí. Například francouzský baron Marcel Bich již začátkem padesátých let proslavil svou firmu Bic levnými a spolehlivými kuličkovými pery.
László Bíró zemřel 24. října 1985 v Buenos Aires v 86 letech jako uznávaný vynálezce. A v jeho nové vlasti se jeho narozeniny připadající na 29. září dokonce oslavují jako Den vynálezců.
Autor je spolupracovníkem redakce
