James Dyson: Dost možná nejvýznamnější vynálezce současnosti | E15.cz

Pan vysavač. James Dyson, dost možná nejvýznamnější vynálezce současnosti

Stanislav Šulc

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Zdánlivě prostá otázka: Kdo je nejvýznamnějším vynálezcem dneška? Ze vzorku sta lidí podle obecné teorie pravděpodobnosti zhruba desetina odpoví nějaký nesmysl. Asi osmdesát procent bude tvdit, že to je Steve Jobs nebo Elon Musk. Sotva deset procent lidí odpoví správně: James Dyson. Nejbohatší Brit s majetkem převyšujícím šestnáct miliard liber, příznivce brexitu a vynálezce – alespoň réměř – dokonalého vysavače.

Pokud by někdo v 21. století měl potenciál znovu vymyslet kruh, nejspíš by to byl právě James Dyson. Do vývoje nového kruhu by investoval desítky milionů liber a pak by jej prodával za 15 tisíc korun. A jedno je jisté: kdyby tato zdánlivě absurdní situace nastala, Dyson by na ní vydělal a všichni by po tom jeho novém zázračném kruhu toužili. A co by se stalo pak? Dyson by ho možná přestal po pár letech vyrábět, protože by na kruhu nevydělával dost.

Takto se to stalo nedávno s jednou populární pračkou. V roce 2005 přestala společnost Dyson vyrábět pračku uvedenou na trh teprve v roce 2000. A že se jednalo o nějakou pračku! Díky převratné technologii (jak je ostatně u Dysona obvyklé) stačilo modelu CR01 15 minut, aby se zbavila stejného množství nečistot, na které běžná konkurence potřebovala dvě hodiny. Díky tomu byla pračka šetrnější na spotřebu. Přesto byla pořizovací cena natolik vysoká, že se James Dyson rozhodl život tohoto projektu ukončit. A pak další čerstvý příklad. koncept elektrického auta, který jej vyšel na půl miliardy liber, dokonce nikdy do výroby nepustil.

Milovník designu

James Dyson se narodil 2. května 1947 ve městě Cromer v hrabství Norfolk na východě Anglie, krátce po druhé světové válce, která navždy poznamenala britské impérium. Jeho otec učil na internátní škole, ale zemřel, když jeho synové byli ještě malí. Protože otec neměl životní pojistku, škola nabídla chlapcům možnost studia zdarma. Internátní škola, která děti odlučuje od rodičů, patří k typicky britským způsobům studia. A typická britskost tak provázela Jamese Dysona celý život, o čemž později vypovídá třeba i jeho přístup k brexitu. Nutno však dodat, že slavný vynálezce zároveň dosáhl všeho, čeho lze v Británii dosáhnout, včetně zisku šlechtického titulu, který Sir James získal v roce 2006. Jeho britofilství se tak netřeba příliš divit.

Ale k tomu je z pohledu studenta Gresham`s School, kde mladý James vynikal v dálkovém běhu, ještě velmi daleko. Na škole se Dyson věnoval umění. Proto se rozhodl pro studium umění v Londýně. Pustil se do studia architektury a narazil na amerického vynálezce Buckminstera Fullera. "Najednou jsem zjistil, že mě nejvíc zajímá to, co mě dřív k smrti nudilo - inženýrství," popsal svou zásadní proměnu James Dyson pro New York Times. A už na škole dosáhl několik nečekaných úspěchů.

Za svůj první vynález Dyson označuje "mořský náklaďák". Jednalo se o inovovaný člun, který by mohla využívat armáda. Dyson se k tomuto nápadu dostal na praxi u Rotork Marine. Dyson byl členem týmu, který vytvořil koncept a posléze i funkční prototyp. "A pak mi šéf té firmy řekl: A teď to zkus prodávat," vyprávěl pozdější miliardář své úplné začátky. "A neměl bych nejdřív udělat průzkum trhu? odvětil jsem mu. S tím se nezatěžuj, je to skvělý produkt, ostatně tys ho vyrobil, znáš na něm každý závit a šroub," přesvědčoval Dysona průmyslník. Nakonec "sea trucky" začal skutečně prodávat a během pěti let je vnutil řadě armád po celém světě, ropným společnostem a také třeba pašerákům cigaret, kteří díky nim dokázali pašovat americké cigarety do Itálie, což Dysonovi, odpůrci veškerých obchodních překážek, nejspíš ani nepřipadalo nijak závadné.

Prvním samostatným Dysonovým vynálezem pak bylo inovované kolečko, které nabízelo výrazně širší kolo (až skoro kouli), díky čemuž se s kolečkem mnohem lépe manipulovalo i v horším prostředí. Dysonovi byl patent přiznán v roce 1977.

Již tyto první krůčky mladého génia jasně naznačují jeho dvě fascinace. Předně točivý pohyb, který je základem všech jeho nejslavnějších produktů. Druhou pak obsedantní snaha vylepšovat zařízení denní potřeby k absolutní dokonalosti. Ostatně záhy po kolečku začal Dyson pracovat na díle, které z něj udělá legendu a velmi bohatého muže.

Dva miliony liber dluhů

Příběh Dysonova přelomového produktu začíná na konci sedmdesátých let. Tehdy Dyson nebyl spokojený s tím, jak funguje jeho klasický vysavač - byl hlučný, neměl žádný výkon, nebyl skladný, ani pěkný na pohled. Dyson se pokusil využít cyklické separace, která se využívala u velkých průmyslových zařízení. Vývoj mu trval několik let, během nichž rodinu živila Dysonova manželka (učitelka umění). Vzniklo přes pět tisíc prototypů, které celkem vyšly na více než dva miliony liber. "Půjčoval jsem si od bank. Propadal jsem se stále hlouběji a hlouběji do dluhů. Myslím, že i banka šla trochu více do rizika, než původně plánovala, ale měl jsem skvělého bankéře. Když jsem se jej ptal, jak to že mi tolik věřil, odvětil, že se doma ptal manželky, co si myslí o pytlíkových vysavačích a ona na to, že to je hrůza," popisoval Dyson začátky svého podnikání.

Konečně v roce 1983 Dyson představil svůj G-Force... a vůbec nikoho to nezajímalo. "Prodejci jej úplně ignorovali. Prý šlo o příliš odlišný produkt od ostatních vysavačů, na který nemají na skladech místo." Dyson ale svému kousku věřil, investoval další peníze do reklamy a dále přesvědčoval prodejce, aby jeho vysavače naskladnili. U velkých prodejců neuspěl, a tak se rozhodl založit firmu a vysavače prodávat sám. Dyson Ltd. vznikla v červnu roku 1993. Televizní reklama hlásala, ať lidé řeknou sbohem svým pytlíkovým vysavačům. To rozhodlo, pytlíky byly tak nenáviděné, že spotřebitelé byli ochotni vyměnit staré vysavače za poměrně drahou novinku. A James Dyson konečně začal bohatnout.

Unikátní produkty pro každého

Dyson Ltd. postupně uspěla v celém světě a kupříkladu nyní více než polovina jejích tržeb pochází z Asie. Přesto vstup na nové trhy nebyl vždy snadný. "Když jsme chtěli do Ameriky, nikdo o nás nestál. Jedna juniorní nákupčí Best Buy však milovala naše vysavače a přiměla svého nadřízeného, aby je vyzkoušeli. Nasadili je v 50 obchodech. Prodeje byly skvělé a najednou naše vysavače chtěla celá Amerika," poznamenal vynálezce.

Dyson vyrostl na vysavačích. Nové produkty pak přidával (a stále přidává), ale jen velmi pozvolna. Po vysavačích přišla na řadu již zmíněná pračka, kterou však Dyson odpískal kvůli příliš vysokým výrobním nákladům.

Asi největší "ránu" následně Dyson udělal s vysoušeči, ať už vlasů nebo rukou. Proč se začal orientovat právě na tento segment? Odpověď je poměrně šokující: "Nešlo o tržní rozhodnutí. Pokud bych přemýšlel výlučně tržně, nikdy bych nešel do sušiček rukou. Naše myšlení je hnáno především technologiemi a produktem. Tedy, máme-li technologii, s níž bychom mohli udělat něco zajímavého, zkusíme to. Sušičky rukou nejsou sexy byznys, ale máme technologii, díky níž je umíme dělat nejlépe ze všech. Že se z toho stal skvělý byznys, to se zkrátka přihodilo."

Že jde o nejlepší produkty svého druhu na trhu, vypovídá spousta indicií. Předně cena, kterou si značka Dyson účtuje. Například jejich fén stojí v Česku kolem 12 tisíc. Větráky, unikátní svou konstrukcí, začínají někde na 10 tisících a postupně jdou až k dvojnásobku (nicméně je nutno dodat, že vrcholový model funguje jako součást chytré domácnosti, která nabízí udržování stabilní teploty, vlhkosti a čištění vzduchu).

Letošní novinkou, jejíž slavnostní představení přerušila pandemie koronaviru, je unikátní žehlička na vlasy. Možná se mužský čtenář domnívá, že jde o absurdní produkt, zvláště, když jeho maloobchodní cena je zhruba 15 tisíc korun, ale ta větší část lidstva je za dokonalou žehličku vlasů ochotna dát opravdu hodně. A že Dyson přichází s produktem, který se dokonalosti blíží, je téměř jistotou. Magazín Wired uvedl, že výzkum vlasových technologií společnost Dyson v posledních letech stál 100 milionů dolarů. A samotný vývoj žehličky Corrale vyšel na 32 milionů dolarů. Lze doporučit oficiální videa vysvětlující, jak se technologie Dyson liší od standardních produktů. Jde o poměrně přesvědčivé důvody, proč žehlička Dyson stojí 15 tisíc oproti standardní ceně v řádu stokorun či nízkých tisíců.

Ekologicky bez nátlaku

Ještě jedna věc je na přístupu Jamese Dysona unikátní. Jeho produkty jsou šetrné ve všech možných významech toho slova. "Naše vysavače spotřebovávají desetinu elektřiny a mají větší výkon než ostatní. Naše sušičky na ruce mají necelou třetinu spotřeby běžné sušičky a svou práci zvládnou za zlomek času. To je kouzlo našeho výzkumu a vývoje, to je inženýrství. Stejně tak naše produkty obsahují výrazně méně plastů než konkurence. My to takto děláme odjakživa. Byli jsme ekologičtí ještě před environmentálním hnutím, před Gretou Thunberg, přede všemi," chlubí se Dyson.

Ostatně ekologií byl motivován také jeho největší nezdar. Tím se stal vývoj zmíněného elektomobilu. SUV na baterky až pro sedm pasažérů s dojezdem 600 mil. Dyson do něj osobně investoval 500 milionů liber. A sám rozhodl, že vůz, jehož funkční prototyp stojí ve firemních laboratořích ve Wiltshire, nikdy nepůjde do komerčního prodeje. "Je to obrovské zklamání a smutek. Ale život, to je risk a selhání," uvedl Dyson pro magazín nedělních Timesů.

Hlavním důvodem prohry označované kódem N526 byly peníze. Koncová cena unikátními technologiemi nabušeného vozu by byla přinejmenším 150 tisíc liber, což je mnohem více, než kolik stojí jiné elektrovozy. Dyson však upozorňuje, že celý boj je velmi neférový. "BMW, Mercedes, Audi a další na každém prodaném elektrovozu prodělávají. Ale snižují si tím průměrné emise CO2 a NO2 a mohou tak dráž prodávat vozy se spalovacími motory. Já žádnou takovou možnost nemám, musím vydělávat na každém autě."

Jak ale autor profilu v Timesech John Arlidge poznamenal, prohra má i světlou stránku: Dyson vdechl nový život hangárům RAF v Hullavingtonu, kde za druhé světové války cvičili také českoslovenští letci. Dyson se s prohrou vyrovnává i tím, že vývojáře a jejich znalosti a to, čeho dosáhli, chce v budoucnu využívat i nadále. Především ve vývoji baterií. Dyson totiž pracuje na novém typu baterií, které by mohly představovat příslovečný "gamechanger" v elektromobilitě, ale také v segmentu spotřební elektroniky.

Love him or/and hate him

James Dyson je rozhodně mimořádným průmyslníkem, vynálezcem i podnikatelem. Ostatně za svůj přínos britskému průmyslu byl v roce 2006 uveden do šlechtického stavu. Často se o něm dočtete, že se v jeho přístupu objevuje až lehká fanatičnost. A právě v ní pramení i temnější odstíny jeho osobnosti.

Jako fanatický vyznavač volného trhu například neváhá jít přes jakékoli hranice. To se projevilo asi nejvíce v době, kdy se ve Velké Británii řešil odchod z Evropské unie. Ačkoli byl na počátku milénia Dyson velkým příznivcem společné evropské měny a dokonce podepsal petici za urychlené přijetí eura Británií, stal se později velkým zastáncem brexitu.

"Hlasoval bych pro vystoupení z EU, abychom přestali být ovládáni a šikanováni Němci," prohlásil razantně již v roce 2014. A v roce 2016, již po hlasováním o brexitu, hlásal, že Britové musejí opustit i společný evropský trh a uzavřít vlastní výhodnější obchodní smlouvy s jednotlivými zeměmi. "Věřím, že Brusel nakonec udělá ústupky a uzavřeme dohodu bez zbytečných podmínek, které si nyní klade," uvedl letos na jaře pro magazín The Sunday Times, který Dysona s majetkem 16,2 miliardy liber označil za nejbohatšího Brita.

Kritiku pak Dyson sklidil ve chvíli, kdy velkou část vedení firmy přesunul do Singapuru. Jeho odpůrci poukazovali, že Dyson nejprve plédoval za brexit a poté z Británie utekl. "Tak to ale není. Jednak jsme do Singapuru nepřesunuli celou firmu, ale pouze její část, byť významnou. Zároveň v Británii stále máme mimo jiné vývojové laboratoře. Do Singapuru jsme se nepřesunuli kvůli daním. Ale v Asii prodáváme více než polovinu svých produktů a když chcete v Asii uspět, nemůžete tu nežít. To by byla typicky západní arogance," mírní kritiky Dyson. Zkrátka "business first" za každou cenu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah