Vysoká historie

Jako dítěti mi vnucovali, že Liberec je kolébkou dělnického hnutí, protože v Koloseu založili německou pobočku československé komunistické strany. A také, že z Liberce vyslal svoji rozbíječskou sudetoněmeckou kolonu Henlein. A pak už byly jen Liberecké výstavní trhy a Hubáčkův Ještěd. Bojiště jsem přisoudila půtkám dělníků se zahnívající buržoazií nebo potyčkám libereckých Čechů s nácky. A ona je to zatím Vysoká historie. Památka na ohromné bojiště, kde v roce 1757 Prusové rozprášili Rakušany. A proti sobě stála vojska od třiceti do šedesáti tisíc hlav. Tady se historikové moc neshodnou, ale mrtvých a raněných bylo skoro sedmnáct set. Tehdejší Liberečané, vlastně Reichenbergané měli docela pech, byli na obou stranách barikády. Ve městě, ač bylo součástí Rakouska, žili hlavně Němci, a ti měli příbuzné v nedalekém Sasku. Padlé pohřbívali na úbočích Ještědu, nejvíc u kaple v Janově Dole, kde dnes prodávají colu a vodku. To ale fakt skoro nikdo neví.