Vzduch je naše moře (ale musíte na něj mít)

Saša Kubovec z českobudějovického aeroklubu

Saša Kubovec z českobudějovického aeroklubu Zdroj: CTK

Když se po prvorepublikovém nebi proháněl legendární letec František Novák, mezi mládeží rezonovalo heslo "Vzduch je naše moře". Ten jím nikdy nepřestal být, ale situace v soukromém respektive sportovním letectví se od té doby několikrát dramaticky proměnila. Nadšení pro létání z první republiky vystřídalo podobné nadšení poválečné (později podporované Svazarmem) a po revoluci nastal boom ultralightů a leteckých škol. Jak je na tom sportovní a rekreační létání dnes?

Lidí s pilotní licencí na motorové letadlo nebo kluzák v Česku rok od roku přibývá. Licenci na motorové letadlo má včetně komerčních pilotů v Česku 3864 lidí, v roce 2008 nedosahoval počet licencí 3000, vyplývá ze statistik Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Podobně v Česku vzrůstá i počet registrovaných letadel. Ta si v poslední době pořizují zejména movitější lidé pro osobní potřebu, členů aeroklubů naopak kvůli finanční náročnosti tohoto sportu ubývá.

Saša Kubovec z českobudějovického aeroklubuSaša Kubovec z českobudějovického aeroklubu | CTKČeskobudějovický aeroklub, v němž vyrůstali mistři světa Petr Jirmus a Martin Stahalík, letos v létě slaví devadesátiny. Od roku 1923 překonal nejrůznější úskalí a i v době nynější ekonomické krize se členům klubu daří udržet dobré podmínky pro výcvik a pořádání velkých leteckých soutěží. Na snímku je profesionální pilot Saša Kubovec.

Nárůst počtu letadel a vydaných licencí je odrazem trendu, kdy si zejména podnikatelé kupují soukromá letadla, která pak využívají jako dopravní prostředek při obchodních cestách, uvedl generální tajemník aeroklubu ČR Jiří Dodal. Naopak členů národního aeroklubu, kteří ještě před zhruba patnácti lety představovali většinu lidí se sportovními pilotními licencemi, za poslední tři roky ubylo o 500 na zhruba 6300. Číslo zahrnuje piloty motorových i bezmotorových letounů i parašutisty a členy, kteří vůbec nelétají.

Výcvik na větroni: pády, vývrtky, spirály…

Létání není levné, ani bezmotorové

Postupný úbytek počtu zejména mladých lidí, kteří by se věnovali sportovnímu létání, zaznamenali například v příbramském aeroklubu. Podle předsedy klubové rady Petra Šefra je tento pokles způsobený zejména finanční situací. Výcvik na větroních ročně přijde na 20 až 30 tisíc korun, což je pro řadu rodin příliš. Mladí zájemci o pilotní výcvik se tak podle něj rekrutují především z řad dětí současných členů klubu, kteří jsou leteckými nadšenci.

Naopak pořízení soukromého letadla už není pro řadu movitějších lidí nedostupné. Starší čtyřmístný letoun v solidním stavu se dnes dá pořídit za milion a půl a menší dvojmístný provozuschopný stroj je možné koupit i za 600 tisíc korun, uvedl předseda aeroklubu v Šumperku Pavel Kundrata. Výraznější je situace u větroňů, které jsou cenově ještě dostupnější. Letuschopný kluzák se dá pořídit od 100 tisíc korun, roční náklady na provoz se pak mohou podle šéfa šumperského aeroklubu pohybovat kolem 20 tisíc korun.

Slavný pilot František NovákSlavný pilot František Novák | CTKAkrobatický pilot a instruktor František Novák (1902–1940) přezdívaný Král vzduchu si svým uměním vydobyl evropské jméno. Po anexi republiky hitlerovským Německem odešel jako mnozí další letci přes Polsko do Francie, kde byl okamžitě přijat k bojovému letectvu jako instruktor nových pilotů. Na podzim však onemocněl těžkou žaludeční chorobou a musel podstoupit náročnou operaci. Netrpělivý Novák ale nedodržel dobu rekonvalescence, utekl z nemocnice a už tři dny po operaci usedl do letadla. Po přistání ho museli z letounu vynést; Novákovi popraskaly operační švy a následným komplikacím podlehl. Německá Luftwaffe tak bezbolestně ušetřila odměnu, kterou vypsala za jeho sestřelení