Vzniká třetihorní prales pro unikátní mostecké arboretum | E15.cz

Vzniká třetihorní prales pro unikátní mostecké arboretum

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Unikátní arboretum vzniká u napouštěného mosteckého jezera. Třetihorní prales pro něj už vyrůstá na Chomutovsku.

Mostecko / Pro kořeny stromů, které dokážou být mlsné stejně jako lidé, budou dělníci navážet různé typy hlíny na výsypku u mosteckého jezera. V připravovaném arboretu poroste řada druhů stromů a keřů, ale každý chce něco jiného.

„Tolik peněz nemáme, abychom vozili hlínu z daleka. Musíme pro jednotlivé druhy namíchat hlínu z místních zdrojů,“ vysvětluje Karel Mutinský z mosteckých technických služeb, které se o nově vznikající park budou starat. Lidé si mohou pomoci tím, že stromům přidělí vhodné místo. „Ty, které budou potřebovat hodně vláhy, zasadíme u jezírka. Také můžeme pohnojit zem,“ říká Mutinský.
V Drmalech na Chomutovsku teď vyrůstají metasekvoje čínské přezdívané žijící zkamenělina. Právě sekvoje byly na začátku vzniku uhlí. „Třetihorní prales přestěhujeme do vznikajícího arboreta,“ říká mluvčí týmu Rudolf Jung, který má arboretum na starosti. Těžaři zničili zdejší krajinu, specialisté teď chtějí dokázat, že zvládnou zázraky. Vysázení vzácných i původních stromů na výsypce tvořené jílovitou půdou je podle Junga rekultivačním majstrštykem. „Jíl na výsypce je pro odborníky největší oříšek. Musí vyřešit zavlažování i zvolit správný typ půdy pro jednotlivé druhy stromů,“ vysvětluje Jung. Chtějí tím předejít tragédii, která postihla Albrechtický sekvojovec. Mohutný strom se stěhoval z Albrechtic do Zahražan, části Mostu, koncem 80. let. Přestože ho lidé pravidelně zalévali, strom odumřel.

Zrcadlo minulosti

Kromě „živých fosílií“ chtějí dendrologové v arboretu vysadit dřeviny, na něž naroubují slavné místní stromy. Mají vzorek Žeberské lípy, která stojí kousek od Vysoké Pece, i stromů z arboreta na Jezeří, v jejichž stínu lenošili Lobkowiczové.

Ještě na vzdálenější minulost budou odkazovat vzorky zkamenělých stromů v geologické části parku.
„Součástí budou i ukázky hornin, které se tu vyskytují. Nepůjde o malé kameny, ale o jeden až dvoutunové bloky,“ upozorňuje Jung.
Jako třetí symbol odkazu k historii uhelné oblasti budou v arboretu torza ze zbořených vesnic či starých hřbitovů, která leží v depozitářích muzea.

Kdo nechce čekat,než prales u jezera vyroste, může zajít do arboreta na Jezeří či na Červeném Hrádku. Obě vznikla jako zámecké parky, teď potřebují záchranu. „Některé stromy jsou zničené, duté. Naštěstí se zkáza nedotkla těch nejvzácnějších exemplářů,“ zoufá si ředitel Červeného Hrádku Bedřich Fryč. V parku jsou například jedlovce kanadské z 18. století.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video