Vznikly kvůli oceli na tanky proti Hitlerovi, fungují doteď. Prohlédněte si čeljabinské hutě
V dobách největší slávy pracovalo v ruském Čeljabinském hutním závodě kolem 70 tisíc lidí, dnes sotva třetina. Na monumentalitě celého podniku to však příliš neubírá, jak ukazují snímky industriálního fotografa Viktora Máchy.
„Byl teplý zářijový den a já opravdu čekal na bráně v Čeljabinsku, vyšlo to. Fakt to vyšlo. Připravený program byl tak intenzivní, že nebyl v plánu ani oběd. Čekalo mě sedm hodin v železárně, po které jsem tolik toužil. Vysoké pece, konvertorová ocelárna, válcovny plechů, profilů i drátů. Prostě všechno,“ vzpomíná na loňský podzim Viktor Mácha s tím, že se ale nakonec jednalo o vítězství jen poloviční.
„A kde je to poloviční vítězství, ptáte se? Autorizace fotografií zabrala Mechelu půl roku. Půl roku se dnem i nocí scházel vrcholný management, aby rozhodl, které fotografie lze ukázat světu. A nebo se na to jednoduše vybodli,“ zhodnotil industriální fotograf Viktor Mácha svou reportážní šichtu v Čeljabinsku
Stavba metalurgického závodu Čeljabinsk začala v roce 1943. Cílem byla zvyšující se poptávka po oceli pro výrobu tanků v posledních letech druhé světové války.
Prohlédněte si fotogalerii:
V první etapě odstartovala elektrická ocelárna, slévárna, kovárna a obráběcí linka. První vysokopecní a koksovací baterie zde zažehli v roce 1944.
Od roku 2001 je Čeljabinský hutní závod součástí holdingu Mechel jako jedné z největších integrovaných oceláren v Rusku. Závod překonal krizi a v současnosti zaměstnává 18 tisíc lidí. V dobách největší slávy zde ale pracovalo na 70 tisíc dělníků.
Prohlédněte si další snímky industriálního fotografa Viktora Máchy