Vzpomínám na touhu po domově | E15.cz

Vzpomínám na touhu po domově

Tomáš Blažek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Každý večer se Miroslav Benda prochází mezi poli na okraji Jihlavy. Připomíná si tím, jak přežil vlastní smrt.

Učitel Miroslav Benda se v Jihlavě narodil v roce 1922. Díky ročníku narození byl jedním z těch, kteří byli v roce 1942 nacisty nasazeni na nucené práce v Říši. V listopadu toho roku tedy Benda ve Vídni vystoupil z vlaku. „Vídeň byla pokládána za štěstí, Rakousko nebylo do té doby bombardováno,“ vzpomíná Benda. Naděje byla ale krátká a klamná.

Nasazení se nejprve učili pracovat na soustruzích a frézách, práce se dala přežít. Dřevěné baráky lágru byly plné vší a špíny. Netopilo se, i když byl listopad. K jídlu byla ráno černá melta, na den kousek chleba, v poledne kombinace zelí, mrkve, načernalých brambor a řepy. Češi měli výhodu: mohli dostávat balíčky z domova.

Jenže po třech týdnech je Němci překomandovali do Vídeňského Nového Města. „Přijel člověk z vídeňského pracovního úřadu s tím, že firma Wiener Brückenbau und Eisenkonstruktions potřebuje nutně pracovní síly na válečně nejvýš důležitou stavbu hal na výrobu tajných zbraní. Víc jsme nevěděli,“ vypráví Benda.

Ruce přimrzaly k železu

Muži vstávali o půl páté, vraceli se po sedmé večer. Volno měli jednou za 14 dní v neděli. Dostali zvláštní propustky, výstrahu, jaké hrozí tresty. Začalo peklo. „Práce byla velmi těžká, tahali jsme železo, traverzy. Začaly mrazy a my neměli žádné rukavice, takže nám k železu doslova přimrzaly ruce. Až pak jsme se naučili od ruských zajatců z pytlů udělat rukavice,“ líčí Benda.

Mnohem hůř prý zacházeli předáci s ostarbeitry z Ukrajiny, Ruska, Běloruska. Tam přicházely na řadu kopance, bití. „Já jsem na tom byl dost špatně, byl jsem fyzicky slabý. Když jsme večer vyčerpaní odjížděli na baráky, díval jsem se ze zastávky a viděl v dálce srázné stěny vrchu Wiener Schneeberg, tak jsem si říkal, že by snad bylo lepší tam vylézt a skočit, že by byl trápení konec. Jen vzpomínka na matku mi dávala sílu, že jsem se snažil vydržet,“ vzpomíná Benda.

Po Vánocích přišla úleva. Češi dostali lehčí práce a Benda se stal pro znalost němčiny písařem pracovních výkazů. Jednoho dne muži uslyšeli štěkot psů a klapot dřeváků. Do sousedního prostoru za ostnatým drátem esesmani přivedli zástup zubožených vězňů v pruhovaných mundúrech – vznikla tam pobočka koncentračního tábora Mauthausen. Smrtelné ohrožení však přišlo z nebe.

Americké bombardéry měly ve Vídeňském Novém Městě tři cíle: továrny na stíhačky Messerschmitt a na tajné zbraně, kde pracoval i Benda. Datum prvního náletu si dodnes pamatuje přesně: za krásného odpoledne v pátek 13. srpna 1943 se v dálce ozvaly výbuchy. Lidé jim zpočátku nevěnovali pozornost, zkušební výbuchy z továren slýchali.

Jenže výbuchy byly čím dál blíž, doprovázel je mohutný ryk. „Najednou se mistr sesunul na zem, lezl po čtyřech a volal: Teď je po nás! Vyletělo okno a já si uvědomil, že je to nálet. Měli jsme štěstí: jedna bomba spadla před barák, druhá za barák,“ vypráví Benda. Toho dne se rozhodl, že uteče. „Zemřít pro nacisty, a navíc bombami Spojenců se mi nechtělo,“ vzpomíná.

Opatřil si falešnou propustku na cestu do Čech a při zmatcích při dalším náletu se dal na útěk. Po komplikované cestě vlakem se mu nakonec podařilo dorazit do Jihlavy. Doma se ukryl u strýce na statku v Herálci. Známí lékaři mu pak opatřili fingovanou diagnózu zápalu plic. Po půl roce ji nahradili žádostí o propuštění pro těžkou nemoc.

„V polích se cítím volný“

Rakouská firma vyhověla. „Skákal jsem radostí! Pracoval jsem dál u strýce jako zemědělský dělník, a i když to byla každodenní těžká práce, byl jsem neuvěřitelně šťastný. Dodnes mám rád pole, cítím se tam volný.

V Rakousku jsem nevěděl, jestli ještě uvidím milovaný Herálec, Jihlavu. Vrch Hohe Wand, na který jsem se díval z Vídeňského Nového Města, mi připomínal zdejší kopce od Jeníkova ke Smrčné,“ říká pamětník Miroslav Benda.

Autor: Tomáš Blažek

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.