Wilsonův vandr do světa vzpomínek
Setřít nános prachu z pozapomenutých příběhů se rozhodl olomoucký spisovatel a moderátor Jiří Wilson Němec ve své nové knížce s názvem Nakonec Olomouc …takhle nějak to bylo, v níž ožívají postavy a místa autorova mládí.
Wilsonův nový počin volně navazuje na knížku Vilémky, zachycující střípky z dětství v sudetském pohraničí, která se dočkala rozhlasového ztvárnění v četbě na pokračování.
V nové knize střídá svérázné prostředí Rychlebských hor odlišná Haná. „Vilémky vypráví dvanáctiletý kluk s veškerou naivitou. Jazyk a styl nových vyprávění je samozřejmě u osmnáctiletého chlapce, který má krátce před vojnou, úplně odlišný,“ vysvětluje Němec, který svou prozaickou prvotinu vydal před šesti lety.
K psaní ho tehdy přiměla i náhlá životní změna, když po operaci skončil na vozíku. „Předtím jsem psal spíše písňové texty nebo básničky, ale na beletrii jsem si netroufal. Najednou jsem měl čas se v klidu zamyslet, srovnávat a třídit myšlenky. Začaly se mi vybavovat i vzpomínky, které kvůli životnímu chvatu dříve zůstávaly upozaděné,“ uvažuje autor.
Mladý Jiří přesídluje na stránkách knihy po krátkém pardubickém intermezzu do Olomouce. Svět dospívajícího kluka se skládá hlavně z čundrů a úsměvných příhod ze školního prostředí. Později se ale smích nejednou mění v potlačované slzy při neopětovaných láskách.
Ani vůně svetru éterické cirkusačky Eriky, ani aroma otcovy zapálené marsky přitom nemohou přehlušit dusný odér doby hlubokého socialismu, jehož kulisy se v knize (třeba v podobě projíždějících sovětských obrněnců) také nutně vynořují.
Knižní výlet do světa vrtkavých sladkohořkých vzpomínek je k dostání u pultu olomoucké restaurace U Puškaře.
