Na zavolání hasičů vyjíždí do terénu ve dne v noci. S sebou zabalí potápěčský oblek, masku, ploutve. Liberecký potápěč a instruktor Jaroslav Kočárek se noří pod hladiny vod už patnáct let. Pomáhá hledat utonulé lidi nebo ztracené věci pod vodou, čistí přehrady i učí nováčky, kteří se chtějí stát potápěči. Nejhlouběji se zatím ponořil 141,1 metru do „Modré díry“ v Egyptě. „Svůj běžný pracovní den začínám v sedm hodin ráno, výukou nových potápěčů, se kterými chodíme do libereckého Babylonu. V bazénu se učí úplným základům, především jak plavat s ploutvemi, ne každý to umí. Musí si také osvojit vyrovnávání tlaku a naučit se zvládat svůj vztlak pod vodní hladinou,“ popisuje lekci pro nováčky Kočárek. Odpoledne pak vyráží Kočárek se svými kolegy a svěřenci potápět na přehradu nebo jinam do přírody. „K ponorům venku využíváme nejčastěji jabloneckou přehradu nebo odjíždíme do žulového lomu Horka u Löbau. Liberecká přehrada nebo Kristýna pro začínající potápěče není vhodná. Pod vodou není skoro vidět, dno je zarostlé a kalné,“ vysvětluje Kočárek. Ve vodách volné přírody předává zkušenosti nově příchozím a pokračuje ve výuce, kterou začal v bazénu.
Pod vodou je kde co
Liberečtí potápěči například čistí dno přehrady v Jablonci. „Dříve jsme dělali i libereckou, ale nebyl o to moc zájem, a tak jsme přestali. Dneska už bychom do toho nešli, je příliš špinavá a dole úplně zelená, že tam ani není vidět,“ podotýká Kočárek. Ze dna té v Jablonci vytáhne kde co. „Divili byste se, kolik je na dně naplivaných žvýkaček. Hory,“ upozorňuje potápěč. Najít se tam dá všechno možné, rozbité sklenice, poničené poznávací značky od aut, pneumatiky, starý kajak, nepotřebné lešenářské trubky. „Teď jsme dvakrát po sobě narazili na kapra chyceného na vlasci, který se omotal kolem kamene na dně. Ryba tam kroužila hladová dokola, tak jsme jí vlasec vytáhli a pustili ji. Asi chodí na přehradu hodně pytláků, tak je ve vodě vlasců hodně,“ vzpomíná na další podvodní zážitky Kočárek. Do vody také nejspíš hází ukradené věci zloději, protože najít peněženky nebo doklady není pro potápěče lovící v jablonecké přehradě nic neobvyklého.
Pomáhá i policii
Jaroslav Kočárek je také členem týmu, který spolupracuje se záchrannými složkami v Libereckém kraji. Vyráží na pomoc, když se hledá utonulý člověk nebo se dostane třeba k dopravním nehodám, kdy auto skončí ve vodě. „Na začátku července nás zavolali hasiči na pomoc při pátrání po utopeném člověku v Chrastavě. Našli jsme jej během deseti minut,“ říká Kočárek.
Jindy liberečtí potápěči pomáhali kriminalistům ve středních Čechách najít pod vodou předměty, které souvisely se zločinem.
„Volají nás ale také lidé. Třeba jsme se jednou jeli potápět do Bedřichova, kde si někdo utopil brýle za padesát tisíc korun,“ dodává Kočárek.
Potápění je pro Kočárka, jak říká, lék. „Ať už má člověk jakékoliv starosti, ve chvíli, kdy se ponoří pod hladinu, zmizí. Není nic hezčího, než koukat na metrovou štiku, která plave kolem. To, co zažívá člověk pod vodou, je něco mimořádného, neopakovatelného,“ vysvětluje Kočárek.
