Za banditou na Andělskou horu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Vratislav Konecny

Aniž si to uvědomíte, minete při jízdě z Prahy asi 15 kilometrů před Karlovými Vary po pravé straně kopec, na jehož vrcholu je hradní zřícenina. Zde se natáčel slavný film Balada pro banditu. Jedněmi opěvovaný, druhými, pravověrnými trampy, zatracovaný. Příběh Nikoly Šuhaje loupežníka bývá přirovnáván ke slavným Vlasům Miloše Formana.

Příliš aut tu nezastaví, nebývá cílem cesty, jen zaznamenáte, že projíždíte pod Andělskou horou a okolo stejnojmenné obce. Ale stojí za to přibrzdit, nechat auto u kostela a po pár desítkách strmých schodů se dostat hradní branou do rozvaliny. Vesele, nebo spíš smutně, to tu zarůstá, jezírko, u něhož seděli ve filmu trempíci, je i přes občasné čištění stále více skryto v kopřivách a náletových křoviscích. K hradnímu paláci je to pár kroků a ten výhled od zdí stojí za to. Doupovské vrchy po pravoboku, krajina, která zůstala po odsunu Němců vysídlena a kde se dodnes ve vojenském újezdě Hradiště pořádají cvičení. Vojáci to tu zničili hned po válce, jestli budete mít čas podívejte se v kapli, která je přes silnici pod hradem, na výstavu fotek o zaniklém Doupovsku. Bylo tu, není tu…, jedna z muzikálových písniček, platí i o vysídlené krajině. Tím, že jde o uzavřený prostor jen částečně zpřístupněný, se zde však zachovala celkem nezdevastovaná příroda.

Na Andělské hoře vznikl folkový a trampský muzikál o vesnici na Zakarpatské Ukrajině, jež nám pár desítek let patřila a o niž jsme po druhé světové válce přišli. Dodnes je na poloninách krásně, ale krajina se mění, kvalitní bukové dřevo jde velmi dobře na odbyt a že po nás zbude potopa, to přece není až tak důležité… Olbrachtův baladický příběh o Nikolovi, Eržice a chlapcích z Kolčavy, opravdová balada z lesů a chudých vesnic, se vešla mezi stěny staré ruiny.

Staletá rozhledna. Ze zříceniny hradu lze pozorovat půvabné vrcholky Doupovských horStaletá rozhledna. Ze zříceniny hradu lze pozorovat půvabné vrcholky Doupovských hor | Vratislav Konecny

Tady se odehrával film, který patří do chudé podkarpatské dědiny, kde jediným potěšením byla koupě kořaličky od Žida. Koločava byla součástí Haliče, kde se láska bere, jaká je. Tady honili žandáři Nikolu, tady jim unikal, tady je střílel, než dostali oni jeho. Nikolu zabili sekerou jeho kumpáni. Peníze, nic jiného za tím nebylo. Nikolův hrob je jen malý kopeček, nikdo se o něho léta nestaral nebýt spisovatele Ivana Olbrachta, který z něho udělal literární postavu.

Dnes zřícenina pozvolna zarůstá, na její údržbu nemá obec peníze. Zbytky hradu hyzdí kovová konstrukce přenosové stanice a blikající světlo majáku. Nedaleko je karlovarské letiště. Přistávají zde letadla z východu. Možná přeletěla přes Koločavu.

Andělé bez přístřeší

Hrad byl zbudován těsně před husitskými válkami, tehdy se jmenoval německy Engelsburg (vypadá to, že je ale mnohem starší, z dob Rýzmberků, kteří vlastnili nedaleký Bečov). První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1402. Poté se zde vystřídala, jako na většině hradů, řada majitelů. V roce 1468 hrad dobylo královské vojsko. Znovu se majitelé střídali, nějaký čas byl v držení Mikuláše Hasištejnského z Lobkovic, nakonec skončil jako konfiskační pobělohorský majetek a byl prodán Černínům z Chudenic. Sice přežil i řádění Švédů, ale roku 1718 zachvátil městečko pod ním požár, který se přenesl i na hrad. Od té doby pustl. Tak přišli zdejší andělé o přístřeší. Zřícenina je nyní v majetku obce Andělská Hora.

Co stojí za pozornost v okolí: Doupovské hory. Přes polovinu plochy pohoří zabírá pro veřejnost nepřístupný Vojenský újezd Hradiště. Turistické stezky proto vedou pouze po okrajových částech hor. Nefunguje zde mobil, chybí tu síť, není proto radno vydat se do zakázaného prostoru. Ale příroda, chráněná jako ptačí oblast Natura 2000, je nádherná. Navštívit můžete také zámek Chyše (ukazatele jsou u silnice do Varů dobře viditelné), hrad a zámek v Bečově nad Teplou s relikviářem svatého Maura, klášter v Teplé, oblast Žluticka i město Žlutice, Karlovy Vary, Svatošské skály na řece Ohři mezi Vary a Loktem (dá se zajet autem až k restauraci pod skalami), hrad Loket, zámek v Klášterci nad Ohří a několik zřícenin v jeho okolí. S Ohří se již krajina zvedá do půvabných Krušných hor, které se již vymanily z devastace.

Autor je publicista