Za jihočeskou žulou přijel až z Ameriky | E15.cz

Za jihočeskou žulou přijel až z Ameriky

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Výtvarník a sochař Josef Andrle se původně vyučil soustružníkem. K sochařině si přičichl až o něco později. Nyní žije u Dolního Skrýchova, kde provozuje Galerii Špejchar a čínskou restauraci.

Šestapadesátiletý Josef Andrle je muž mnoha profesí. Věnuje se sochaření, pořádá výstavy, cestuje a také vaří ve své restauraci. Přitom nechybělo málo a zůstal jen neznámým dělníkem.
Narodil se v roce 1953 v Karlových Varech a po základní škole se vyučil soustružníkem dřeva ve sklárnách Moser. Po vojně jezdil také dva roky nákladním autem na výstavbě pražského metra.
„Pak jsem nastoupil do divadelních dílen v karlovarském divadle, kde jsem pracoval tři roky. Tady jsem si také poprvé čuchnul k sochařině. Pokusil jsem se dostat na Střední sochařskou školu v Uherském Hradišti. Zkoušky jsem sice udělal, ale řekli mi, že nejsem žádoucí. No, a tak jsem v roce 1978 emigroval do tehdejšího západního Německa,“ vypráví Andrle.

Studoval v Mnichově

Teprve tam se mu splnilo přání a od roku 1979 studoval pět let v Mnichově na Akademii výtvarného umění.
„Konečně jsem se mohl věnovat výtvarné činnosti a sochaření. Po škole jsem byl, jak se říká, na volné noze a hodně jsem se také věnoval cestování. Zejména jsem navštěvoval státy, ve kterých jsem hledal inspiraci pro svou práci. Po Řecku, Egyptu a Itálii to byly například Nepál, Indie, Hongkong, Japonsko a Čína,“ líčí.
V Německu žil se svou rodinou, kterou se mu podařilo také propašovat do emigrace. „Úspěšně jsem v té době podnikal, ale problémy byly se získáním občanství. V Německu se musel člověk vyplatit nemalou částkou a jednání bylo zdlouhavé. V roce 1988 jsme se rozhodli žít v Americe. V Německu jsem prodal veškerý svůj majetek a vydali jsme se s rodinou na cestu kolem světa do vysněné Ameriky,“ dodává.
Přes Řecko, Thajsko, Singapur, Japonsko dorazila rodina na jaře 1989 na Havaj, a odtud putovala dva měsíce Amerikou až do New Yorku, kde se usídlila. „Měl jsem finanční prostředky z Německa, takže nebyl problém pronajmout si byt a ateliér. Syn zde začal chodit do školy. Byli jsme rozhodnutí se v Americe natrvalo usídlit. Nikdo v té době nemohl tušit, že se zanedlouho politické poměry v Československu začnou měnit,“ vzpomíná sochař. Po sametové revoluci se rodina rozhodla, že se vrátí zpátky do Čech. Kvůli zkušenostem z minulosti se ale nejdříve nastěhovala do bytu v Mnichově. „Od roku 1993 jsem provozoval čínskou restauraci Šanghaj v bývalém hotelu Centrál v Hradci,“ říká Andrle.
O dva roky později se rozhodl pro definitivní návrat do jižních Čech, kde je podle jeho slov krásná žula, kterou potřebuje pro svou práci. Tentýž rok si jel do Dolního Skrýchova zakoupit pro propagační účely své restaurace Tatru 603. Auto stálo v ruině, kdysi gotické sýpce. Cenu zdvojnásobil a k autu koupil i starý špejchar.

Přírodní galerie

Okamžitě se svépomocí a pod dozorem památkářů pustil do rekonstrukce. Už za dva roky v březnu 1997 otvíral Andrle Galerii Špejchar. Jako první tady vystavovala jindřichohradecká výtvarnice Zdena Skořepová.
„Řekl jsem si, že je zbytečné sedět na dvou židlích, a tak jsem do špejcharu přestěhoval také čínskou restauraci. Návštěvníci galerie si tak mohou dát také něco k jídlu a naopak. Restauraci provozujeme od pátku do neděle anebo se zájemci mohou telefonicky objednat,“ podotýká umělec.
Nadvakrát se mu také podařilo odkoupit pozemek vedle špejcharu. Říká tomu šuplík. Zůstávají zde totiž sochy, které se neprodají, a vzniká tak malá přírodní galerie. Je tu i jezírko, lavičky na posezení a pomalu se rozrůstá výtvarníkův malý zvěřinec. V parku se u kamenného oltáře konají také svatby. Dvakrát do roka se zde sejdou přátelé a k posezení jim zahraje živá hudba.

Jedenáct výstav do roka

Každoročně se v Galerii Špejchar uskuteční jedenáct výstav, za které autoři platí hostiteli vždy jedním svým výtvarným dílem. „Podařilo se mi nashromáždit sbírku sto čtyřiceti věcí od pětasedmdesáti umělců. Sbírku jsem nabídl za symbolickou korunu městu Jindřichův Hradec. To ale údajně nemá prostory,“ krčí rameny sochař.
Sbírku současného moderního umění se mu však podařilo vystavit díky pochopení rodiny Schwarzovy ve Stavilandu v Otíně. Obrazy jsou tady k vidění vždy během otevírací doby prodejny.
Jeden měsíc si sochař nechává na cestování po světě. Naposledy byl v Indii, Nepálu a Bangladéši. Zde navštívil sochaře Kadžola, který vytvořil jednu sochu v přírodní zahradě a příští rok bude mít v Galerii Špejchar výstavu svých obrazů.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.